Blánatka lipová patří mezi ploštice. Její velikost je asi 0,5 cm. Pokud se vyskytne jednotlivě, pozornosti většinou uniká. Nejnápadnějším projevem její existence je vytváření nápadných shluků přezimujících jedinců, zatím výhradně na kmenech lípy srdčité. Shluky jsou zvláště zřetelné při oslunění, kdy se silně leskne průsvitná zadní část polokrovek.
Blánatka lipová je původně středomořským druhem, který se však po roce 1980 začal rozšiřovat na sever a východ. V roce 2004 byla zjištěna poprvé v České republice (Brno), v roce 2009 např. v Přerově. V zemích svého původu probíhá její střídavý vývoj na různých druzích rostlin z čeledi slézovitých. V podmínkách ČR byl však pozorován alternativní vývojový cyklus bez střídání živných rostlin a zimovišť. Tento cyklus, který je vícegenerační, probíhá výhradně na lípách. Ploštice sají rostlinné šťávy z kůry na kmeni a na větvích a také z listů a nezralých semen.
K přezimováni se blánatky začínají shromažďovat koncem září, stabilní shluky se tvoří v říjnu a listopadu. Shluky zůstávají pohromadě až do jara, kdy se jednotliví jedinci začínají rozlézat do větví. Úspěšnost přezimování závisí na délce a síle mrazů. Podstatnou roli sehrává i poloha jedince ve shluku, kdy největší šanci mají jedinci zalezlí ve škvírách kůry. Ti, kteří zůstanou ve svrchních vrstvách shluku, zimu nepřežijí.
Pokud jde o škodlivost blánatek nebylo ve střední Evropě pozorováno významné poškozování pěstovaných rostlin. Pouze v případě silného napadení blánatkou by mohlo lípy vyčerpávat sání dospělců na rozvíjejících se listech. Zatím je pravděpodobnost této situace nízká pro vysoký úhyn populace během zimy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
