Tou nejvýstižnější větou, která by totiž shrnula dnešní oznámení ministerstva dopravy o prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na další tři roky, bez výběrového řízení a s celkovou slevou pro stát 28 procent, je totiž známá hláška z jedné ze slavných povídek těchto dvou pánů: Nechci slevu zadarmo!

Na první pohled se zdá, že ministerstvo dopravy odvedlo u vyjednávacího stolu se současným provozovatelem mýtného systému velký kus práce, díky čemuž stát ušetří v příštích třech letech zhruba půl miliard korun ročně. A já to nerozporuji, protože ta sleva oproti současnému stavu je reálná, není to jen líbivá fabulace. Jenže znovu a znovu musím připomínat, co jsem společně s ČSSD říkal už mnohokrát v posledních měsících: Nejlepším řešením by bylo otevřené výběrové řízení, které by státu zaručeně ušetřilo více, než těch dnes oslavovaných 28 procent!

Jenže výraznější slevy nikdy nemůžete dosáhnout, pokud zakázku přidělujete takzvaně z ruky, tedy bez řádného tendru. To jednoduše nejde, trumfy nedržíte v ruce vy, ale firma, která ví, že prostě nejste schopní vypsat výběrové řízení včas a nezbývá vám nic jiného, než to znovu přidělit jí. Do takové situace se ministr Dan Ťok dostal z mnoha různých důvodů včetně liknavosti jeho předchůdců, ovšem i liknavosti vlastní. A tak se nakonec alespoň podařilo domluvit s firmou (která je s „přidělenou“ lukrativní zakázkou na další tři roky tím hlavním vítězem celé záležitosti), že dá milostivě státu alespoň slevu. Dokonce bych řekl, že je to spíše výraz dobré vůle Kapsche a jeho osobní pozitivní PR, než důkaz vyjednávacích schopností ministerstva dopravy. Kapsch má jistě velký důvod k oslavám i s touto slevou.