Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezké dopoledne v předprázdninovém období.
I podle toho vypadá účast na projednávání podle mého názoru velmi důležité legislativní normy, která má za cíl vrátit do české ekonomiky elektronickou evidenci tržeb. Já ten zákon považuji za špatný, ale především zbytečný. Já jsem ty jednotlivé argumenty se snažil samozřejmě vysvětlit i při předcházejícím jednání o EET, při předcházejícím čtení, ale dneska bych se mimo jiné rád zaměřil právě na tu zbytečnost projednávané normy, kterou dneska máme definitivně schválit a prostřednictvím které má být v České republice po 10 letech znovu zavedeno EET, respektive elektronická evidence tržeb.
Proč je ten zákon zbytečný? Respektive proč je elektronická evidence tržeb v takové podobě, v jaké ji paní ministryně financí, respektive vláda, hnutí ANO, SPD a Motoristů, předkládá, zbytečná?
Ten základní argument je samozřejmě ten, že finanční správa disponuje i dnes nástroji, které může využít pro kontrolní činnost plnění daňových povinností podnikatelů. Není to tak, že bez EET je finanční správa slepá a nemůže kontrolovat podnikatelské subjekty a s EET se jí najednou ten svět rozjasní a konečně získá nástroje pro kontrolu plnění daňových povinností. Finanční správa, a je to potřeba zdůraznit, má už dneska nástroje k tomu, aby ty podnikatele, a já věřím, že jich je menšina, ty podnikatele, kteří podvádějí, kteří neevidují, kteří se snaží obejít daňové povinnosti, tak finanční správa už má dneska dostatečné nástroje na to, aby tyto podnikatele postihovala. A už to tady zaznívalo, oproti minulosti máme kontrolní hlášení a další a další nástroje, které má finanční správa k dispozici.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Na zbytečnost znovuzavedení EET ale ukazuje i spontánní vývoj v posledních letech, a nyní hovořím o podílu bezhotovostních plateb na spotřebitelských platbách celkem a trend růstu podílu těchto bezhotovostních plateb na celkových platbách v čase. Nemusím snad dodávat, že bezhotovostní platby nesou elektronickou stopu a nelze tak zapřít ze strany podnikatele tržbu a následně neodvést daně. Podle odhadů a dat karetních (?) společností, finančních institucí, bank a podobně je podíl bezhotovostních plateb na spotřebitelských platbách cca 70 procent co se týče počtu spotřebitelských plateb. A je to dokonce 80 až 85 procent hodnoty spotřebitelských plateb, které se v ekonomice odehrávají. Hotovost, na kterou tedy EET má mířit, se tedy podílí na celkovém objemu spotřebitelských plateb 15 až 20 procenty.
Drahý informační systém, který dopadne na všechny podnikatele a zvýší jim administrativní zátěž, má tak potenciál zasáhnout 10 až 15 procent hotovostních plateb v naší ekonomice. Předpokládám, že si snad nikdo v této ctěné Poslanecké sněmovně nemyslí, že všichni podnikatelé, kteří dnes přijmou ten patnáctiprocentní podíl hotovosti, podvádějí. Jsem přesvědčen, že nikoliv, že drtivá většina z nich jsou slušní, korektní podnikatelé, kteří řádně daňové povinnosti plní. To znamená, že i z těch 15 procent hotovostních plateb, kde je potenciál daňového úniku, tak jsem přesvědčen, že drtivá většina těchto plateb, byť je přijata v hotovosti, je ze strany většiny podnikatelů poctivě přiznána a jsou z ní poctivě odvedeny daně.
Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?Anketa
Co je důležité říci je, že podíl bezhotovostních plateb kontinuálně každý rok roste. Bezhotovostní platby jsou pro spotřebitele stále oblíbenějším způsobem platby a ten růst je odhadován až na 8 procent každým rokem. Co to znamená? Že ten podíl 15 až 20 procent hotovostních plateb se bude v čase dál snižovat a ten trend je skutečně zcela zřetelný a jasný. Před 10 lety, kdy se projednávala elektronická evidence tržeb s číslovkou jedna, tak podíl bezhotovostních plateb v české ekonomice byl pod polovinou, to znamená, pohyboval se kolem 40 procent. Před těmi 10 lety, kdy jsme projednávali EET, mohla paní ministryně argumentovat, že podíl hotovostních plateb je větší než podíl bezhotovostních plateb a že teda míří na těch 60 procent hotovostních plateb, kde je jistý potenciál pro to, že by ne všechny tržby mohly být přiznány a odvedena z nich daňová povinnost.
Ale ten podíl se dramaticky otočil právě tím trendem toho, že každý rok platíme všichni čím dál tím více namísto hotovosti nějakou formou bezhotovostní platby, která, jak znovu připomínám, má svoji elektronickou stopu a je teda ze strany podnikatele vlastně de facto nemožné se tak takovou platbou před finanční správou skrýt a případně z ní neodvést daně.
EET je tedy jednoznačně zbytečná a má malý potenciál na tom narovnávat podnikatelské prostředí nebo vyhledávat nějaké zatajené platby a v čase ta její zbytečnost poroste tak, jak se ten podíl dnes už 80 až 85procentní bude dál každým rokem zvyšovat.
Ptám se tedy, co může být tou motivací pro schvalování EET, když podíl bezhotovostních plateb je tak vysoký a tam to nemůže přinést ten efekt toho, že by se nacházely platby, které by byly nějakým způsobem skryté, které by se podnikatelé snažili skrýt a prostřednictvím nich obejít daňovou povinnost. Kdybych přemýšlel nahlas, tak vidím jenom dva důvody, proč dnes tuto normu projednáváme, proč schvalujeme. Může to být samozřejmě zakázka na velmi drahý, velmi sofistikovaný informační systém, ale nechci předpokládat, že by tato regulace, která bude plošně dopadat na všechny podnikatele, ať už jsou celé roky svého podnikání slušní a korektní a platí daně, tak nebudu předpokládat, že jediným cílem bylo vypsat zakázku a platit IT firmám za budování drahého systému.
Ta druhá motivace může být taková, že prostřednictvím EET samozřejmě získává stát velmi citlivé obchodní a ekonomické informace o firmách, podnikatelích, jejich tržbách, o spotřebitelském chování občanů v České republice. A to jsou informace velmi citlivé, informace, které jsou zneužitelné a informace, které jsou konkurenčně využitelné. A to je další důvod, proč občanští demokraté na rozdíl i od jiných opozičních stran a poslaneckých klubů budou hlasovat proti EET nejenom z důvodu toho, že obsahuje celou řadu zbytečností, špatných součástí a tak dál, ale budeme proti tomu hlasovat i z důvodu principiálního, ideového, a právě tu snahu centralizovat a získávat velmi citlivé, konkurenčně využitelné informace pod jednou střechou státu, vidíme jako obrovské riziko a něco, co stát nemá dělat.
Vedle samozřejmě toho, že nechceme, aby stát disponoval a potenciálně měl k dispozici konkurenčně zneužitelné informace, hovořící o tržbách, o vývoji tržeb, o tom, v jakých sektorech a v jakých regionech se ty tržby realizují, v jakém podílu, s jakým vývojem, tak vedle tohoto nebezpečí vidíme samozřejmě v EET, a to už se budu opakovat, principiální ideový rozpor v tom, že my si skutečně myslíme, že podnikatelé nemají být automaticky sprostí podezřelí a podnikatelé nemají za stát a jeho kontrolní činnost tyto povinnosti sami na sebe přebírat a dělat za stát to, kvůli čemu stát máme a kvůli čemu si ho platíme, a to je mimo jiné to, aby kontroloval to, jestli podnikatelé plní dobře a řádně své daňové povinnosti. Od toho tu máme stát, to je jeho jedním ze smyslů a není důvod, abychom tyto povinnosti a tyto pravomoce státu přenášeli na podnikatele, kteří za to budou ještě hradit a platit náklady.
My skutečně vidíme soukromý sektor, podnikatele, jako ty, kteří posouvají Českou republiku dopředu, jako ty, kteří na sebe berou riziko, ty, kteří od státu toho příliš nechtějí a naopak státu prostřednictvím svých zisků, svého podnikání vedle toho, že uspokojují potřeby jiných lidí a posouvají Českou republiku dopředu, modernizují, zvyšují životní úroveň, tak přinášejí státu i dodatečné daňové prostředky, které stát přerozděluje.
Ale my máme vládu, která soukromý sektor nemá ráda. To vidíme na tom, že je tu schvalována legislativa, která moc státu naopak na úkor soukromého sektoru zvyšuje. Máme vládu, která chce zvyšovat i v době ekonomického růstu a přerozdělování sílu, moc a vliv státu. Pryč jsou ty řeči o tom, že soukromý sektor má být tím základním předpokladem pro růst české ekonomiky. To se hodilo jenom před volbami do hospodářské strategie, ze které zůstaly cáry papíru. A v realitě v Poslanecké sněmovně máme naopak návrhy, které velikost státu a moc státu zvětšují a které jdou na úkor nejmenších podnikatelů, jako je právě třeba EET.
Občanská demokratická strana, respektive moji kolegové, s cílem tu chystanou administrativní zátěž, která se prostřednictvím EET na naše podnikatele chystá, tak s cílem tuto administrativní zátěž snížit nebo odstranit nejpalčivější problémy předložené legislativy o EET 2.0 přišla s celou řadou pozměňovacích návrhů. Dovolte mi některé z nich v krátkosti popsat a požádat vás, abyste zvážili podporu těmto pozměňovacím návrhům, které mají ambici ten systémově špatný a hlavně zbytečný nástroj, který se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů proti podnikatelům snaží v této Poslanecké sněmovně prosadit, tak představit pozměňovací návrhy, které tomuto systém dají alespoň trochu větší logiku a odstraní ty největší nesrovnalosti a problémy.
Navrhujeme vyjmout z povinnosti EET podnikatele s tržbami do 2 milionů korun, a to bez ohledu na daňový režim, který využívají. Z logiky věci EET bude dopadat nejvíce na ty nejmenší podnikatele a na ty nejmenší podnikatele, kteří mají podnikání třeba jako vedlejší činnost, může tato administrativní zátěž způsobit to, že budou motivováni přejít například do šedé zóny naší ekonomiky. A tím EET vlastně v důsledku bude motivovat k pravému opaku toho, co si přeje v české ekonomice udělat, tedy narovnat podnikatelské prostředí. Proč tento pozměňovací návrh? Důvod je jednoduchý. Vládní návrh počítá pouze s režimem EET OFF pro část osob, které využívají paušální daň s tržbami do 1 milionu korun a to navíc za předpokladu, že se tito podnikatelé vyplatí jakousi přirážkou, pokutou ve výši 1 400 korun měsíčně.
Ale je potřeba připomenout, že režim paušální daně nemohou využívat všichni podnikatelé. Paušální daň není dostupná například pro osoby, které mají živnostenské podnikání jako vedlejší činnost. Řada živnostníků také využívá běžné výdajové daňové paušály, na které se vládní výjimka rovněž nevztahuje. Pokud by byla EET přijata s tímto nerovným zacházením vůči podnikatelskému sektoru, může se stát, že dva podnikatelé se stejnou činností, se stejnými tržbami a se stejným rozsahem podnikání mohou mít odlišné povinnosti podle toho, jaký daňový režim využívají.
Proto navrhujeme v našem pozměňovacím návrhu věcnější a srozumitelnější hranici. Navrhujeme, aby EET OFF platilo pro všechny živnostníky do tržeb 2 miliony korun ročně, což je hranice, která je známá například i u limitů využívání daně z přidané hodnoty, u paušální daně a výdajových paušálů. Má to tak větší logiku a bude to samozřejmě pro všechny podnikatele takto malé bez ohledu na to, jaký daňový režim využívají.
Dalším tím pozměňovacím návrhem, který reaguje vlastně i na rozhodnutí Ústavního soudu – z té předchozí verze EET jedna je vyjmutí bezhotovostních plateb. Zahrnutí bezhotovostních plateb do systému EET je naprostá zbytečnost, naprostá hloupost, naprostá duplicita, protože bezhotovostní platby mají samozřejmě ze své podstaty, jak už jsem říkal v tom úvodu, svoji digitální stopu a je tedy pro podnikatele de facto nemožné platbu, která proběhla bezhotovostně, zatajit, neodvést z ní daňovou povinnost a podvádět. Už v EET 1, kde bezhotovostní platby rovněž byly obsaženy, tak Ústavní soud zcela jasně při svém rozhodnutí, kterým bezhotovostní platby právě z toho zákona vyškrtl, jasně řekl, že není smyslem a cílem státu maximalizovat objem informací, které z podnikání získává a není smysluplné, aby tak činil u plateb, které jsou zcela zřejmé a které nemohou ze své podstaty být zatajeny nebo nemohou být využity pro obcházení daňových povinností.
Ústavní soud jasně mluvil o jisté informační sebekontrole ze strany státu právě s cílem toho, a toho si snad jsme všichni vědomi, že stát má tu tendenci zvyšovat moc nad svými občany a že jakékoliv další informace a jakékoliv další nástroje, které tu moc státu budou zvyšovat, tak bychom k nim měli přistupovat velmi obezřetně a využívat a sbírat od občanů jenom ty informace, které jsou pro stát nezbytné. Informace o bezhotovostních platbách, protože jak říkám, jsou z hlediska daňové povinnosti těžko obejitelné, těžko zatajitelné, tak je zbytečné v tom zákonu mít. A vláda tím ukazuje, jaký má respekt k Ústavnímu soudu a k jeho nálezům, protože jak znovu říkám, Ústavní soud už jednou bezhotovostní platby z podobného zákona vyškrtl. My je tedy navrhujeme vyškrtnout podle rozhodnutí Ústavního soudu a s jeho argumentací i v této nové verzi EET.
Navrhujeme také zrušit tu už zmíněnou přirážku k paušální dani. Jak jsem zmínil, vládní návrh umožňuje části podnikatelů vyhnout se EET pouze za cenu přirážky 1 400 Kč měsíčně dani. To nepovažujeme za korektní přístup k nejmenším podnikatelům. Nepovažuju za správné, aby podnikatelé, aby se ti nejmenší, na které by to dopadlo nejvíce, vyhnuli nějaké nové administrativní povinnosti, aby museli státu platit výpalné za to, že nebudou muset vzhledem ke svým nízkým tržbám elektronickou evidenci tržeb používat.
Když jsem zmínil, že EET bude sbírat pod křídla státu velmi citlivé obchodní a ekonomické informace, data podnikatelů a data o spotřebitelském chování nás všech, tak chci zdůraznit, že EET opravdu není pouze technická evidence účtenek. Stát bude znát informace o tržbách, provozovnách, časech prodejů, ekonomické výkonnosti jednotlivých podnikatelů. A jak jsem říkal, tato data jsou obchodně citlivá, proto navrhujeme jasnější pravidla pro jejich využití pouze pro zákonné daňové účely s omezením přístupu k identifikovatelným mikrodatům, evidenci přístupu a možnosti zpětné kontroly. Stát, který požaduje citlivá data, musí současně zajistit jejich silnou ochranu. To je součást našeho dalšího pozměňovacího návrhu (nesrozumitelné) elektronické evidence tržeb.
Na to navazuje i další pozměňovací návrh, respektive související věc s tím, o čem jsem mluvil před chvilinkou, a to je sankce za zneužití údajů z EET. Navrhujeme zavést zvláštní přestupek za neoprávněné zpřístupnění, poskytnutí a zveřejnění nebo využití údajů z elektronické evidence tržeb. U osob, které s těmito daty pracují z titulu své funkce nebo přístupu k systému, má být odpovědnost samozřejmě přísnější. Ochrana dat nesmí být pouze deklarace v důvodové zprávě k předloženému zákonu, ale musí existovat konkrétní právní povinnosti a vymahatelnost takových povinností i za cenu uvalení sankcí.
Další pozměňovací návrh, a tam, pokud dobře vím, bude možná shoda i s poslanci vládní koalice, je to, že navrhujeme zvýšit limit, od kterého vzniká povinnost podávat daňové přiznání, a to ze současných 50 tisíc na 100 tisíc korun za rok. Cílem je snížit administrativní zátěž u drobných přivýdělků, typicky u přivýdělku například důchodců, rodičů na rodičovské nebo zaměstnanců z vedlejší činnosti. Pokud je fiskální dopad těchto skupin obyvatel marginální, nemá stát vytvářet zbytečnou administrativní povinnost, která se tomu státu ani nějak výrazně z hlediska fiskálního pohledu nevrátí.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který reaguje na to, že pro některé činnosti a některé oblasti podnikání je EET zkrátka nepřiměřeným nástrojem, který nemá z titulu podoby toho podnikání jakýkoliv smysl. Jsou to například lékaři, u kterých se dají předpokládat drobné platby za vystavování nejrůznějších potvrzení. A jsou to i některé kulturní, sociální, tradiční činnosti, kde ta administrativní zátěž z titulu EET by byla větší než reálný přínos pro správu daní.
To jsou pozměňovací návrhy, které předkládá klub ODS, respektive které předkládáme spolu s některými mými kolegy a moc vás prosím o zvážení jejich podpory, jakkoliv klub ODS bude hlasovat proti této zbytečné normě, která i po těch 10 letech je ještě více zbytečná, než byla před těmi 10 lety. A znovu jedno číslo, před deseti lety 40 % podíl bezhotovostních plateb, 60 % hotovostních plateb. Dnes je ten podíl úplně opačný, dnes je 80 až 85 % podíl bezhotovostních a podíl hotovostních plateb pouze 15 %. Je to fakt naprosto zbytečný zákon, naprosto zbytečná regulace, naprosto zbytečně drahý systém, který stát bude muset vybudovat a jehož význam bude v čase klesat tak, jak roste každým rokem podíl bezhotovostních plateb. A jak už jsem znovu říkal, je to cca o 8 % ročně. Fakt to nemá jakýkoliv smysl. K žádnému narovnání podnikatelského prostředí to nepovede a bude to pouze udržovat v české společnosti tu dlouho podporovanou a rozvíjenou tezi, hypotézu, že podnikatelé jsou ti, kteří nějakým způsobem český stát obírají, kteří podvádějí a kteří žijí na úkor ostatních daňových poplatníků. Přitom je to úplně naopak. Jsou to podnikatelé, kteří tuto zemi posouvají dopředu. Jsou to podnikatelé, kteří dominantně platí daně v České republice, které tady my politici můžeme přerozdělovat a bez nich bychom tady nepřerozdělili ani 1 korunu.
A v tomto smyslu já se podnikatelů soukromého sektoru chci (zastat?) proti rozpínavému státu, který se rozpíná od prvních měsíců vlády hnutí ANO, kdy rostou deficity, kdy roste přerozdělování a kdy se ordinuje na podnikatele další nová administrativní regulující zátěž. Na jedné straně tu máme stát, který si chce rozvolnit rozpočtová pravidla, utrácet víc na úkor zadlužení a na úkor dalších generací. A ta stejná vláda, která sama sobě chce rozvázat ruce pro větší utrácení, tady chystá na podnikatele další administrativní zátěž, a to administrativní zátěž zbytečnou, která se v čase vyčerpala tím, jak narostl podíl bezhotovostních plateb.
Je to zbytečný zákon, zvažte vaše hlasování a nehlasujte pro zákony, které jsou pro Českou republiku zbytečné, nadbytečné.
Děkuju za pozornost.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
