Bohužel, na případu Marine Le Penové je vidět, že ano. Tato francouzská politička udělala pouze to, že se nebála zveřejnit zrůdnosti radikálních islamistů. Provinila se tedy snad tím, že ukázala pravdu o islámském extremismu? Navíc byl její krok reakcí na novináře, který přirovnal Národní frontu k těmto teroristům. Nyní je Marine Le Penová obviněna za šíření propagandy a hrozí ji odnětí svobody.

Tato kauza znamená, že se za pravdu o islamistech bude v Evropě trestat. Každému je snad jasné, že Le Penová nezveřejnila násilné obrázky na podporu radikálů z Islámského státu, ale pouze proto, aby upozornila na tato zvěrstva a varovala před nimi. Chtěla také ukázat, že srovnání její strany Národní fronty s islamisty je neuvěřitelně hloupé a nepřijatelné. Teď ji za to čeká soud. Pokud se budeme bát a nebudeme poukazovat na brutalitu Islámských radikálů, jak jinak proti nim chceme bojovat? Jak můžeme vyhrát, když se bojíme pochopit, jaká zvěrstva radikální islám představuje?

Vezměte si například obrovské množství brutálních obsahů z holocaustu, která jsou k dispozici na internetu. Najdeme je také v učebnicích dějepisu a jiných předmětech, které mají naše děti ve školách. Prezentovat tento obsah je naprosto v pořádku, protože díky shlédnutí zrůdností nacistického režimu, dokáží naše děti či mladí lidé pochopit, jak odporná a zavrženíhodná tato ideologie je.