Poslední summit aliance, který byl podobně označován za přelomový, byl ten pražský před 12 lety. Vzešlo z něj mnohé, ale řada návrhů se posléze rozpustila ve snižování výdajů na obranu v době ekonomické krize.

Aktuální summit má potvrdit závazky členů, starat se o budování svých ozbrojených sil a posilování kolektivní obrany tak, aby NATO i nadále bylo relevantní organizací. Zvláště ve chvílích, kdy se Rusko na východě rozhodlo pokračovat v expanzi, respektive v šíření a podporování nestability a v pásu od Libye až po Afghánistán probíhají občanské války a teroristé obsazují území.

Česká republika je plnohodnotným členem Severoatlantické aliance již 15 let. Když se v Madridu v roce 1997 rozhodlo o rozšíření aliance o tři postkomunistické státy, tehdejší prezident Václav Havel na zasedání Euroatlantické rady pro partnerství k pozvání České republiky řekl: „Domníváme se, že je to pro nás nejen příležitost nalézt záruky naší bezpečnosti, ale především, že to je pro nás příležitost podílet se na spoluodpovědnosti za mír na evropském kontinentu a ve světě, přispívat k obraně těch hodnot, které Aliance chrání. Prohlašuji jménem České republiky, že jsme připraveni sdílet osudy Aliance nejen v atmosféře dobrého počasí a klidu, ale i v atmosféře nepohody.“

Slíbili jsme, že budeme odpovědní a že budeme o svou obranu dbát. Kritici tehdy říkali, že rozšíření alianci spíše oslabí, než posílí. Nepodařilo se je úplně přesvědčit. Nové členské státy, stejně jako mnoho dalších evropských zemí se svezly na vlně škrtů, takže podíl obranných výdajů Spojených států stoupl na 75 procent z celkové částky vydávané všemi členskými zeměmi. Pro spojenectví nelichotivý obrázek.

To vše by měl tento summit změnit. Členské země se tváří v tvář hrozbám zavazují, že znovu začnou vydávat na obranu adekvátní částky, které se budou blížit dvěma procentům Hrubého domácího produktu, což je alianční doporučení, které jsme akceptovali i my při vstupu před patnácti lety. Bohužel, premiér Sobotka se rozhodl, že to není potřebné. Den před summitem podepsali předsedové třech vládních stran závazek, podle kterého se do roku 2020 zvýší výdaje na obranu z necelých 1,1 na 1,4 % HDP.