Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedo, za slovo.

Připomínky, argumenty a rizika schválení novely zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů v podobě, kterou předložila vláda a kterou má v gesci první místopředseda vlády a ministr vnitra pan Hamáček shrnul za ODS ve druhém čtení už pan kolega Žáček, který zase pro změnu není přítomen dneska, takže já jenom připomenu některé věci, které jsme projednávali nejenom v prvním čtení, ve druhém čtení, ale které jsme projednávali i ve výboru pro bezpečnost, kde jsme se snažili na věc nahlížet podrobněji a z několika úhlů pohledu.

Děkuji, pane předsedo. Jen pro připomenutí - musím tedy zmínit několik tezí. Tato novela byla předložena, jak už tady říkal i pan ministr vnitra Hamáček, kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, ale o tomto problému se vědělo prakticky od počátku přijetí tohoto zákona. Vláda poměrně dlouhou dobu problém neřešila a nic konkrétního neudělala, ačkoliv soudní spory se vlekly několik let. Není pravdou, že pan ministr mohl reagovat až po nálezu Ústavního soudu. Kdo je připraven, není překvapen.

Podle toho i vypadá bohužel ten návrh novely, týkající se zjednodušeně řečeno povolování podnikání příslušníkům bezpečnostních sborů. Ten materiál je nekvalitní a má celou řadu vad. Dovolím si to demonstrovat i přímo na pozměňovacím návrhu pana ministra. Pan ministr Hamáček navrhuje pozměňovací návrh v souvislosti s projednáváním jím navržené novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, u kterého se ale bohužel ani výbor pro bezpečnost ani vy na půdě Poslanecké sněmovny nedozvíte, jaký bude mít dopad na státní rozpočet a nejsou tedy domýšleny následky. Chápu, že se - asi to není jako jediný ministr - který se chce vyhnout oponentnímu řízení ve vládě, proto tedy dává tento pozměňovací návrh jako poslanec, nezpochybňuji toto ústavní právo, ale u tak důležité věci by se dopad na státní rozpočet rozhodně uvádět měl. My totiž nevíme, kolegyně a kolegové, jestli to budou milióny, jestli to budou miliardy, kolik to vlastně bude. Takovéto chování považuji za nezodpovědné.

Dovolím si tedy vrátit se zpátky k těm tezím, které jsem tady říkala. Velmi často jsme i na půdě Poslanecké sněmovny řešili takovéto dilema, kterému se ve zkratce říká zbraně versus máslo. Obrana a bezpečnost prostě něco stojí, není zadarmo a neměli bychom se tvářit, že se bezpečnostní situace v budoucnu nějak zásadním způsobem zlepší, abychom mohli vynakládat ať už do oblasti bezpečnosti tak do obrany méně finančních prostředků. Proto mě vždycky mrzí, když jsme tady pak svědky různých socialistických experimentů, například s jízdným zadarmo, které nás stojí 6 mld. korun ročně, což je jen tak mimochodem 10 % z rozpočtu Ministerstva obrany. Nevím, kolik to je procent z resortu Ministerstva vnitra, konkrétně z resortu, kde je kapitola týkající se bezpečnostních sborů, ale myslím si, že to bude něco hodně podobného.