Týden začal pokračováním koaliční akce „zašlapeme opozici“, kdy se vedení města obrátilo na tzv. odbornou veřejnost a místa v komisích, která doposud nabízela v nedůstojném množství a poměru opozici, dalo takzvaně do placu. Ok, koalice dala jasně najevo, že o názor ze všech politických subjektů působících v zastupitelstvu zkrátka nestojí. To není nic, s čím bychom se nedokázali smířit, a je vlastně celkem potěšující, že většina opozice odmítla hrát roli užitečných idiotů. A naše milá koalice se předvedla, když místa v komisích začala nabízet těm zástupcům z opozičních stran, kteří byli v těchto komisích v minulém volebním období. Taková drobná akce „klín“ do členských základen alias účel světí prostředky.
Týden pokračoval zveřejněním aktualizovaného harmonogramu tvorby nového územního plánu Liberce. Všichni ti, kteří čekali na konec dlouhého období, kdy nemohli kvůli neexistenci nového územního plánu začít stavět na svých pozemcích, dostali další políček. Schválení se posouvá o dva roky a hnutí ANO neplní další ze svých mnoha slibů voličům. Před volbami se totiž holedbalo, že územní plán bude schválen již letos. Celé je to přitom jen o přípravě další předvolební kampaně Změny. Spanilá jízda besed s občany před volbami se přeci hodí a pár záminek, jako např. územní studie zeleně, je užitečnou berličkou pro prosazení tohoto načasování. , ANO, věrno svému jménu, jejich plánu slepě přikyvuje.
Ve čtvrtek vyvěšené podklady na Zastupitelstvo také nepřekvapily. Jednak jich chyběla více než čtvrtina, ale připravovat a předkládat materiály na Zastupitelstvo se zpožděním se bohužel pomalu stává normou. Změna ale především předložila dvě opravdové perly. Tou první jsou nová pravidla pro rozdělování dotací z Ekofondu, která Změna mění k obrazu svému, tedy tak, aby z tohoto fondu mohl být nepřímo financován provoz spřátelených ekologických organizací. Doposud to bylo víceméně o projektech a teď si Změna prosadí takové Změny, že město bude financovat například i mzdy. Druhou perlou je pak Fond rozvoje města z dílny ekonomického mága Jana Korytáře. Nejspíš je mu jedno, že jím navržený fond i nadále neladí s rozpočtem města, důležité je především to, že se pravomoc rozhodovat o rozdělování peněz na konkrétní investice z rozvojových fondů přesouvá z kompetence Zastupitelstva na Radu města. To jsou ty kroky směřující k větší transparentnosti...
Vrcholné číslo pak předvedla opět Změna, když představila svůj záměr odkoupit Liberecký zámeček. Ne že by nepotřeboval, aby se o něj začal konečně někdo zase starat. Ale otázkou zůstává, zda to má být město, jestli si jeho odkup vůbec může dovolit a zda má pro něj nějaké smysluplné využití. To vše v situaci, kdy není dořešena ani náplň pro další dnes prázdný objekt v jeho bezprostředním sousedství, totiž Liebigův zámeček (bývalá Oblastní galerie). Nejpozoruhodnější je ovšem postup, který Změna v této souvislosti představila. Návrh bude nejprve dvakrát až třikrát projednávat Zastupitelstvo města, samozřejmě s maximálním využitím mediálního prostoru pro prezentaci vůle vedení města zámeček odkoupit. Následně město vyhodí 1-2 miliony korun za pořádání referenda o odkupu zámečku, kterého se nezúčastní dostatečný počet obyvatel a Jan Korytář bude moci prohlásit, že sice chtěl zámeček odkoupit, ale občané se dostatečně nevyjádřili a tudíž se nic kupovat nebude. Vlk se nažere a koza (čti městský rozpočet) zůstane celá. To vše se odehraje tak nějak před krajskými volbami a tak se historická budova již podruhé stane volebním tahákem Změny. Zámeček bude chátrat dál, ale opakovaně poslouží jako vějička na voliče. Není přece třeba pro Liberec něco reálně udělat, to hlavní je dobře to prodat.
Opravdovým králem přešlapů se ale stal primátor Tibor Batthyany. Vložit rovnítko mezi vlajku Tibetu a Islámského státu, to už chce notnou dávku otrlosti. Dokud svými příspěvky na Facebooku dělal pan Batthyany ostudu jenom sám sobě, tak to bylo ještě snesitelné. Ale tohle už je o ostudě celého města, které reprezentuje.
Psali jsme:
autor: ODS
