Vážený pane předsedo! Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové! Dovolte mi, abych vám nejprve poděkovala, že díky vašemu hlasování z vůle Sněmovny byl tento bod, případ Denise a Davida Michalákových, zařazen na projednávání tohoto jednání Poslanecké sněmovny. I to je velmi důležitým signálem, že Česká republika velmi vážně vnímá tuto kauzu a chce se v ní angažovat. Chce také Norsku ukázat, že tuto problematiku chce projednávat, a chce tímto nějaký signál vyslat. Takže děkuji vám ještě jednou za tuto možnost. Současně bych chtěla poděkovat také panu prezidentovi, který sleduje tuto kauzu, a takto se i vyjádřil. Zároveň bych chtěla poděkovat členům petičního výboru za návrat dětí Michalákových do České republiky, kteří nezištně na svých pozicích sepisují jednotlivé petiční archy, dávají je k podpisu, a také založili účet na pomoc paní Michalákové. A nyní již k věci.
Nejprve základní fakta. Domnívám se, že jsem již několikrát od března tohoto roku přednesla řadu interpelací jak na premiéra České republiky, tak na jednotlivé příslušné resortní ministry. Dovolte mi, abych vás také ujistila, že návrh usnesení, který budu předkládat, vychází z těchto interpelací, a také z odpovědí jednotlivých ministrů na tyto interpelace. Děti Denis a David byly před třemi roky odebrány české matce žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a sexuálního zneužívání ze strany otce, a umístěni do pěstounské péče. Matka od začátku obvinění kategoricky popírá a v otázce použití násilí přiznává jen běžné výchovné plácnutí. Udání ze školky ani od přechodné pěstounky nepotvrdila ani norská policie, ani lékařské zprávy, a v nejzávažnějších obviněních nepadlo ani trestní oznámení. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči dvou různých norských rodin, a matka se s nimi smí vídat jen dvakrát ročně na dvě hodiny. Právo na kontakt je upřeno i dalším rodinným příslušníkům, kteří žijí v České republice. Aktuálně hrozí, že matka bude rodičovských práv zbavena úplně, a děti budou v Norsku dány k adopci. České úřady a vládní představitelé doposud postupovali formalisticky a ve své argumentaci projevovali neznalost norských zákonů, když rodinu vyzývali a vyzývají k vyčerpání všech opravných prostředků v Norsku.
Žádné tzv. opravné prostředky totiž ve specifickém systému ochrany dětí v Norsku neexistují. Rodiče mohou pouze v ročních intervalech podávat žádosti o vrácení dítěte do péče teoreticky až do jeho 18 let. Tyto žádosti jsou obvykle zamítány nejdříve pro pochybnosti o zlepšení situace v biologické rodině, později s odkazem na to, že dítě si již vytvořilo u pěstounů pevné vazby. Kolikrát mají takovéto žaloby rodiče podávat, není nikde stanoveno. Kdy bude vyčerpán limit opravných prostředků, není nikde stanoveno.
Pokud byste chtěli znát další judikáty v této věci, nechala jsem vám předložit předkládací zprávu k tomuto sněmovnímu tisku, k tomuto návrhu na usnesení, jak elektronicky, tak v písemné podobě.
Přes mizivou šanci na úspěch se tuto žalobu Eva Michaláková chystá podat. Pomáhají jí norští zástupci, jejichž nákladný právní servis je hrazen z výtěžků sbírky, která vynesla k dnešnímu dni již 359 tisíc korun. Děkuji těm z vás, kteří na sbírku rovněž přispěli.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR