A když jsem poslouchala argumenty předkladatele, tak jsem se vlastně vůbec nedozvěděla žádné relevantní důvody. A proto se znovu ptám: Proč rušíme důchodovou reformu, která je dobrovolná a záleží pouze na rozhodnutí každého člověka, jestli do ní vstoupí? Od pana ministra Babiše jsme mohli slyšet pouze: „Protože proto.“

Očekávali jsme s velkým zájmem, jakou reformu důchodového systému přinese právě pan ministr financí Babiš. Ten předložil návrh profesora Vostatka a nám bylo předem jasné, že jej nebude tak zcela jednoduché uvést v život. Ale aspoň si pan ministr vyzkoušel, že práci, třeba i odborníků, která přichází zvenku, není mnohdy snadné politicky prosadit.

V minulém volebním období se nám podařilo aspoň něco. Všem je jasné, že důchodová reforma mohla vypadat ještě daleko jinak, ale výsledek byl skutečně koaličním kompromisem. Také je jasné, že důchodové spoření, které je založeno na principu odkládání spotřeby ve druhém pilíři, by bylo ideální jako povinné. Jedině tak by mělo větší efekt. Ale na druhou stranu i tak by to byla nějaká možnost pro mladé lidi zajistit se na dobu, kdy půjdou do důchodu.