Je jistě chvályhodné, že v Bruselu začne horečnatý mumraj, schůzky, jednání, prohlášení budou stíhat jedno druhé, uvidíme sebejisté úsměvy a emotivní prohlášení „ještě více, více Evropy“. Co neuvidíme, jsou bíle klouby dlaní vysokých úředníku a politických „elit“ EU svírajících pod stoly okraje svých židlí, které se začínají povážlivě kývat.

Již dnes bylo slyšet mnoho o síle Evropské unie, o hloupých Britech, o tom, co všechno špatné se na Británii chystá a sesype.

Co ale v emotivních projevech čelných politiků EU zásadně schází, je evidentní absence sebemenšího náznaku sebereflexe a vyhodnocení jejich vlastního podílu na tom, co s EU děje. Naopak mám pocit, že jejich bohorovnosti a sebejistotě to podstatné nedochází.

Jsme informování, že bude okamžitě zahájeno jednání sedmadvacítky o dopadech Brexitu…tedy o Brexitu, se kterým už bohužel nikdo nic neudělá.