DSZ v minulosti podala prezidentu republiky dvě žádosti o milost, ve kterých upozornila, že podle významných odborníků v oblasti práva vyšetřování jeho případu nebylo vedeno řádně. Údajně neměla být provedena ani rekonstrukce činu, za který byl odsouzen na doživotí, ani konfrontace svědků. Proti Jiřímu Kajínkovi tudíž údajně neexistuje jediný přímý důkaz, že je vrah. O nepřímých důkazech jsou pochybnosti.

DSZ dále konstatovala, že ze všech pochybení, která kauza Kajínek nese, je zřejmé, že mohl být odsouzen jen proto, aby byli kryti skuteční viníci. České soudy hodnotily jen předložené důkazy a zřejmě proto nemohly dojít k jiným závěrům. S podivem přijímáme skutečnost, že Nejvyšší soud zamítl stížnosti na porušení zákona, které ve prospěch Jiřího Kajínka podali po prozkoumání spisu tři bývalí ministři spravedlnosti Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš a Pavel Němec. Nové, řádně vedené vyšetřování a následný proces by zřejmě odhalily skutečného pachatele.

DSZ proto již před třemi lety z důvodu obav, že byl na doživotí odsouzen nevinný člověk, zažádala o milost pro pana Kajínka. Žádost DSZ o milost byla zaslána panu prezidentovi v roce 2014 a letos v dubnu. Ministryni, resp. ministru spravedlnosti, v roce 2014 a 2015.