Problematika soužití romské minority a majoritní (většinové) společnosti v České republice patří mezi dlouhodobě zatěžující a spíše eskalující problém.

Je všeobecně známo, že předsudky vůči romské minoritě pramení z historie. Příčinou může být samozřejmě nejen ona, na první pohled fyzická odlišnost, ale i mentalita, jiný způsob výchovy a styl života. Jinými slovy, kulturní odlišnosti, tradice a zvyky. Domnívám se, že dnešní generace především mladých Romů si uvědomuje tyto odlišnosti a způsob života, který je pro majoritní společnost mnohdy nepřijatelný. Nedokáže a neumí s nimi pracovat tak, aby je dokázala zrovnoprávnit sama, přirozenou cestou a zákonným úpravám často ani nerozumí. To není omluva. To je důvod k řešení.

Majoritní společnost vnímá Romy velmi negativně. Důkazem toho je např. tazatelské šetření z roku 2010, kdy cca 76 procent lidí nechtělo za souseda Roma a přibližně 84 procent obyvatel by pak nechtělo sdílet společnou domácnost s tímto etnikem[1]. Tento fakt je zarážející, hlavně - uvědomíme-li si, že Romové jsou součástí Evropy přes 1000 let a jejich počet je cca 12 milionů. Jde o největší - romskou - menšinu, která si vysloužila nálepku „nejnechtěnější národ evropského kontinentu“.

S jistotou můžeme říci, že fámy, lži a předsudky o Romech kolovaly vždy. V posledních letech jsme však mohli zaznamenat rapidní nárůst. Tento fakt bychom mohli přisoudit politikům a také médiím, které občas poskytují veřejnosti zkreslené, nepravdivé a účelově zaměřené informace, jako např. „že cikáni mají všechno zadarmo a berou příspěvky, o kterých se nám pracujícím ani nezdá“[2].