Máme národního prezidenta nebo ne; neustále se snažím nalézt rovnováhu mezi vkusem a nevkusem, co je morální a co již ne, co se sluší a nesluší viz etické kodexy apod., ale stále nenacházím nic, co by se mohlo nazvat jako úplně nepřijatelné...

Účelem přímé volby prezidenta bylo zvolit někoho, kdo by reprezentoval svým vystupováním i názory občany naší země. Miloš Zeman byl tedy první prezident zvolený občany České republiky, tento osudný den se národ rozdělil na dva tábory, které svým způsobem spojila až migrantská krize.

Dnes křivka popularity p. prezidenta nabrala opět strmý růst, který  populistickými prohlášeními dennodenně doplňuje mozaiku politického chaosu, jako kdyby nestačila (ne)profesionalita současných politiků. Prezident, který má v českém politickém zřízení velmi malou moc, je naprosto brilantní při využívání každé možnosti se k tématu vyjádřit, i když se nikdo neptá, prostě se do toho vloží.