Já vám děkuji, pane předsedající.
Já se pokusím ve svém krátkém vyjádření, vystoupení vrátit možná k meritu věci, proč jsme se tady dnes sešli. Možná jenom na úvod komentář, že na to - a to budu možná navazovat i na to, co tady zaznívá - jak jsme na začátku volebního období, tak musím říct, že je poměrně překvapivé, ten postup, který je zvolen, to znamená, ačkoliv máme řádný program schůze, tak již nyní se koalice obává, že by řádný program schůze nebyl splněn, a něco, co bylo, tuším, čtrnáctým bodem? - možná se pletu - je vlastně poměrně rychle vyčleněno - nyní hovořím o jednacím řádu - do mimořádné schůze. Příliš to nesvědčí o důvěře aktuální vládní koalice o fungování Sněmovny. Nicméně k jednacímu řádu.
A já začnu jedním komentářem. Já se domnívám, že tato změna není, není nyní potřeba. Tato změna totiž reaguje - a celá diskuse, která vznikla v minulém období - nereaguje na chování nás jakožto aktuální opozice, ale reaguje na vychýlení, ke kterému zde došlo především ze strany aktuální vládní koalice. Všichni si vzpomeneme na ty titulky, všichni si vzpomeneme, jak jsme tady seděli dlouhé noci a smáli jsme se, jestli bude překonán Castrův rekord; všichni si vzpomeneme na penamové košíky, které zde ležely u pultíku Poslanecké sněmovny; všichni si vzpomeneme na čtení diplomových prací, které trvalo nekonečně - to bylo to, co zde vyvolávalo nejenom noční jednání, které zde bylo kritizováno, ale to je také to, co vyvolávalo celou tu veřejnou diskusi o tom, zda je normální, aby takto fungovala Poslanecká sněmovna.
Možná jenom jednoduchá čísla. Zatímco v běžných, předcházejících volebních obdobích hodiny, které byly stráveny diskusí před otevřením programu, tak jich průměrně bylo okolo 170. V minulém volebním období před otevřením bodu, před otevřením programu jsme strávili 614 hodin. To je to, co zde vyvolalo pnutí, to je to, co zde vyvolalo i některé reakce Ústavního soudu - ale prosím, to není reakce na naše jednání. Proto říkám, že jednací řád není potřeba.
Jednací řád a jeho změna reagovala na vychýlení, ke kterému došlo v důsledku nerespektování takových těch základních, slušných procedur základní parlamentní kultury, ke které docházelo především ze strany aktuální vládní koalice. Diskutovali jsme, že změníme jednací řád už v minulém volebním období. Já jsem si ještě teďka procházela novinové titulky, které k tomu procházely (vycházely?), a budu reagovat i na to, co zaznělo.
Víte, proč nebyl podpořen a proč nebyla podpořena změna jednacího řádu ze strany ANO v minulém volebním období? Budu citovat pana kolegu Vondráčka, který v tom byl aktivní - protože chyběla většinová shoda. No, ono je jednoduché, když řekne hnutí ANO, že změnu jednacího řádu nezařídí, a současně argumentuje, že chybí většinová shoda. Ono když někdo nesouhlasí, tak samozřejmě, že potom není shoda. Trošku se tak točíme potom v kruhu, je to takové to francouzské přísloví kočka, která se honí za svým ocasem.
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Tenkrát shoda nebyla, nyní v zásadě téměř totéž, co jsme s panem kolegou diskutovali - a já jsem byla členem té skupiny, která - a tam musím poděkovat - ta diskuse byla poměrně konstruktivní, jenom politická vůle ze strany ANO nikdy nebyla. Proč? No protože jim to vyhovovalo, protože jim to zásadním způsobem vyhovovalo obstruovat, ničit celou parlamentní demokracii, kulturu. Ono totiž nyní, když přichází s tou změnou - a zase, já musím podotknout, že je to poměrně úsměvné, jakým způsobem přichází, v rámci mimořádné schůze - tak ono je to vlastně velmi pokrytecké - zaštiťovat se zde nějakou snahou o nějakou parlamentní kulturu, kterou nejdřív pošlapu a pak se ji snažím nějakým způsobem vracet nazpátek.
A proč říkám, že ji nepotřebujeme? Protože my jsme tyto metody nepoužívali a my je nepotřebujeme používat. My jsme přesvědčeni, že opozici jde dělat i bez košíku Penamu, jde ji dělat i bez toho, aniž bychom tady lámali nějaké Castrovy rekordy, protože opozice má být především o argumentech. Já si ale taktéž myslím, že nám tato změna nevadí, a to je totiž přesně to - ona nám ta změna nevadí, protože my ji nepotřebujeme.
Já vlastně velmi vítám a kvituji, že návrh, který je zde předložen, odpovídá tomu, co my jsme odpracovali v minulém volebním období čestně, otevřeně, s tím, že jsme si byli vědomi, že různá volební období přináší různé koalice a různé opozice. Ale my jsme schopni na rozdíl od aktuální vládní koalice se postavit za to, že budou-li některá práva přiměřeně omezena, tak to neomezí práva menšiny, ale současně to taktéž neomezí právo většiny vládnout.
Proč to taktéž nevadí, tato změna jednacího řádu? Protože si myslím, že je zde důležitá jedna věc, která zde byla pošlapána v minulém volebním období, a to je důvěra v instituci, důvěra obecně v instituci, nejenom v Parlament. Všichni víme, co si říkají naši spoluobčané, když se vrátíme do regionu: Co jste tam zase dělali v té Poslanecké sněmovně? My jsme schopni většinou jim vysvětlit minimálně za naše strany, co jsme tady dělali věcně, ale je téměř nemožné vysvětlit, co zde říkal nyní předsedající pan Okamura v průběhu 7 hodin v minulém volebním období, je téměř nemožné vysvětlit, k čemu byly několikahodinové projevy pana premiéra Babiše. Tak uvidíme, jestli je bude potřeba i nyní k vládnutí.
Já jsem pevně přesvědčena, že jediné, k čemu byly potřeba tyto projevy - a vnímala to i veřejnost - bylo opravdu pošlapat tuto instituci a zničit postupně její kredit. A to je něco, co si myslím, že (je to,) za čím my máme stát, protože Parlament má své pevné místo a nemá být obcházen, což ale nicméně právě nemám pocit, že se nyní děje. Já mám trošičku pocit, že Parlament aktuální vládě trošičku překáží - proto máme mimořádné schůze, proto v první, hnedka v první schůzi máme návrhy v devadesátce, proto zde v rámci jednání o důvěře vlády zaznělo od mého ctěného kolegy pana ministra spravedlnosti, že některé návrhy nebudou předkládány jako vládní - podotýkám, že pan ministr spravedlnosti je současně předsedou Legislativní rady vlády a je velmi úsměvné až absurdní, kdy z jeho úst zaznívá, že on některý návrh nepřinese jako vládní, ale jako poslanecký, abychom se nezdržovali legislativní procedurou.
Já se totiž domnívám, že celá změna jednacího řádu je nyní založena na tom, aby Parlament nezdržoval. Ale to je něco, na co my si opravdu musíme dát pozor, protože Parlament tady není proto, aby zdržoval, aby obstruoval, ale proto, aby se zde diskutovalo a aby zde zazníval veškerý proud celého politického spektra, protože v Parlamentu jsme si všichni rovni a všichni bychom měli mít stejná práva.
Já si ale taktéž myslím, že změna jednacího řádu nevadí, protože reaguje na volání nejenom veřejnosti - a tady zase budu hovořit jakožto bývalá ministryně spravedlnosti - ale taktéž na volání Ústavního soudu, protože některé z jeho tvrzení - ano, měli bychom je zohlednit, ale zase znovu podotýkám, Ústavní soud hovořil i o právech menšin i o právech většin, to znamená, musí to být v rovnováze. A já jsem velmi zvědavá, jestli aktuální vládní koalice čte ústavní rozsudky a judikáty stejným způsobem nebo se bude nyní snažit Parlamentem všechno protlačit se zavřenýma očima, jenom aby to prošlo, protože oni se tak rozhodli.
V zásadě změna jednacího řádu reaguje také na jednu věc, a to jest na frustraci, která zde vznikala na straně některých především kolegyň o tom, jakým způsobem je jednání nedůstojné. A myslím si, že je správné, aby na toto volání bylo nějakým způsobem reagováno. Ale ať už tak nebo tak, já jsem přesvědčena, že i v rámci kratších časů jsme schopni společně fungovat, budeme-li ovšem - a to do žádného jednacího řádu nenapíšeme - budeme-li respektovat základní principy, na kterých stojí celý Parlament a celá naše Poslanecká sněmovna, což už je potom na nás a změnou jednacího řádu toho nedosáhneme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
