Vážená paní předsedající, milé paní poslankyně, milí páni poslanci, já děkuji za slovo. Já jsem se přihlásila s přednostním právem, protože si myslím, že si tady musíme připomenout několik věcí.

Aby společnost mohla dobře dlouhodobě fungovat, je principiálně nutné vytvořit zejména pro naše mladé spoluobčany podmínky, ve kterých se můžou rozvíjet a vytvářet svou budoucnost. Samozřejmě že v rámci rétorických cvičení se k tomu hlásíme všichni napříč politickým spektrem. Všechny politické strany podporu mladých zaštiťují, každá strana mluví o jejich vzdělání, všichni mluvíme o podpoře bydlení, o státní politice směřující k zvýšení porodnosti.

Bohužel ale, když se však podíváme na reálnou politiku, je zřejmé, že jde jenom o plamenné rétorické cvičení, zejména nyní současné vládnoucí pětikoalice. Vybírám nebo vybrala jsem tedy několik konkrétních aspektů, které dokládají, že asi vážně a teď si myslím, že už opravdu budeme používat ty slogany, že vládě vadí mladí, vládě vadí staří a dneska vlastně, když budeme projednávat daňový balíček, tak to vypadá, že vládě vadí i ženy, což už si myslím, že je opravdu alarmující a možná by se nad tím měli i kolegové tady z poslaneckých lavic zaměřit.

Prvním a zřejmě nejvíce palčivým problémem je pro mladé lidi bydlení, respektive jejich nedostupnost. Sen o vlastním bydlení se mladým generacím rozplývá doslova před očima. Reálné ceny nemovitostí v České republice od roku 2015 vzrostly o 167 %, nabídkové ceny o 103 % a index cen bytových nemovitostí o 112 %. Nárůst je v České republice druhý největší v Evropě. Hypoteční trh se vzhledem k těmto cenám a samozřejmě také v důsledku extrémně vysokých staveb a sazeb zcela logicky zastavil.

Bohužel pětikoalice nepřistupuje k řešení a vytváření žádné rozumné bytové politiky, právě naopak. Dnes se tu chystá zavádění poplatků za předčasné splacení hypoték v řádu desítek tisíc korun, co opětovně nejenom mladé lidi zásadním způsobem odradí od řešení bytové problematiky. Přitom relativně vysoký podíl vlastnického bydlení oproti ostatním zemím je pro Českou republiku výhodou, z které čerpají občané, ale i stát, které díky vysokému podílu vlastnického bydlení může počítat s výrazně nižší důchodcovskou chudobou. Jděte a zeptejte se penzistů, jak by vycházeli se svou penzí, kdyby museli platit nájem v řádu několika tisíc korun navíc? V Praze by to bylo v řádech několik desítek tisíc korun navíc. Navíc je tento krok a jeho načasování naprosto nepochopitelné.