Věřme, že tento krok bude zejména pro nastupující generaci Ukrajinců znamenat přiblížení k hmatatelné a uskutečnitelné vizi – vstupu mezi plně svobodné a plně demokratické státy Evropy, které pojí společné hodnoty a právní základy, jež my sami již považujeme většinou za samozřejmé.

Na rozdíl od „starých“ zemí EU možná z perspektivy našeho vlastně ne tak dávného přistoupení daleko více vnímáme, co všechno musí Ukrajina podstoupit, aby se plnohodnotným členem Unie skutečně stala. Musí se změnit legislativně, ale především mentálně. To bude jistě nejtěžší. Zemi tíží korupce a oligarchizace se všemi jejími projevy – vzpomeňme jen okázalou kýčovitost paláců bývalého ukrajinského prezidenta. Problém je i místy přepjatý a destruktivní nacionalismus určité části populace.

Ukrajina se opravdové demokracii a občanskému pojetí společnosti teprve učí. To vše neříkám proto, abych jakkoliv mentorovala. Vždyť z pohledu člověka pocházejícího z bývalého východního bloku sama vím, jak se s tímto úkolem pereme i v naší zemi dodnes. Skutečně nemám na nose růžové brýle a vidím všechny problémy a těžkosti, které současná Ukrajina má a které bude muset i s naší pomocí vyřešit.