Dobrý den. Jmenuji se Radek Falta. Již od založení strany SPR-RSČ v devadesátých letech jsem jejím příznivcem. Po obnovení strany v r.2016 jsem se v březnu stal jejím řádným členem.

Rád bych vám v krátkosti sdělil co mi leží na srdci. Dovolte, abych se vrátil do minulosti. Byl jsem velmi znepokojen rozdělením společného státu Čechů a Slováků. Republikáni usilovali o to, aby o takto důležité otázce - jakým rozdělení státu bezesporu je - občané rozhodovali společně v referendu.

Domnívám selže poslanci federálního shromáždění neměli právo v této záležitosti rozhodovat a dle mého názoru  neměli ani mandát, jelikož přísahali na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské federativní republice. Toto rozhodnutí bylo nedemokratické a skandální. Republikáni bojovali za společný stát v podobě prvorepublikové, kdy k Československu patřila i Podkarpatská Rus. Navrhovali spolkové uspořádání., které by vyhovovalo všem národům a částem naší země. Tento návrh na uspořádání mají Republikáni v programu stále.

Republikáni také upozorňovali na sametový podvod, kdy většina bývalých komunistů převlékla kabát a podílela se na tunelování naší země pomocí kupónové privatizace.

Nesouhlasili jsme s žádostí o vstup České republiky do EU, kterou iniciovala vláda premiéra Václava Klause dne 23. 1. 1996 v Římě. Václav Klaus, který naši zemi do spolku EU zatáhl a podepsal naše přistoupení 16. 4. 2003 společně s premiérem Špidlou, nás následně připravil o suverenitu podepsáním Lisabonské smlouvy, kterou ani podepisovat nemusel. V současné době, kdy Klaus zjišťuje, že EU jde ke dnu, stal se obratem jejím odpůrcem a kritikem. O pokrytectví a přizpůsobení se situaci tady nelze vůbec pochybovat. 

Oproti krátkozrakosti V. Klause Republikáni varovali před ztrátou suverenity a hrozbě přílivu uprchlíků již na prvním řádném sjezdu SPR-RSČ dne 24. 2. 1991! (Záznam je dohledatelný na YouTube.) Vše se po více než dvaceti letech stalo bohužel skutečností. SPR-RSČ  byla pro vládu velice nepohodlnou opoziční stranou, kterou bylo zapotřebí odstranit. Straně byl zamezen přístup do médií (a mediální embargo přetrvává stále). Zatčení PhDr. Miroslava Sládka v době konání prezidentských voleb 20. 1. 1998 je dalším důkazem toho, že byl již tehdy obětí politické perzekuce. Jednalo se o bezproblémové zvolení Václava Havla (jenž nějak pozapomněl na svá slova, že přivede tuto zemi k prvním svobodným volbám, neboť se necítí býti povolaným) a jednalo se právě o tento jeden hlas, který by rozhodl o tom, že by se V. Havel prezidentem již nestal. Z tohoto důvodu byl  PhDr.M.Sládek ,,uklizen" na Pankrác a o legitimitě této volby lze po právu silně pochybovat. O všem jasně hovoří fakta, která jsou doložitelná.