Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové.

Já jsem si tentokrát nepřipravil žádný projev, tak se omlouvám, že možná to moje vystoupení bude spíš jenom nějaký krátký komentář k tomu, co tady zaznělo.

Možná úplně na úvod bych poprosil prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Farského, jestli by nemohl třeba nahradit kolegyni Krutákovou v zemědělském výboru, kde by se mohl dozvědět spoustu odborných informací a možná by potom po nějaké době - ono to chvilku trvá - tady neříkal věci, o kterých neví vůbec nic.

Víte, my se scházíme jako Poslanecká sněmovna, já jsem si udělal takovou kratičkou statistiku, v posledních třech volebních obdobích po dvanácté k debatě a následnému hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Nicméně to dnešní jednání je trošku odlišné od těch ostatních. Já když jsem si včera studoval jednotlivá vystoupení diskutujících při těch jedenácti pokusech, z nichž jeden byl úspěšný, tak většinou ta schůze byla svolána z nějakého konkrétního důvodu, ale ta debata potom už nebyla o tom konkrétním důvodu, proč ta schůze byla svolána, ale byla o tom, jestli ta vláda funguje nebo nefunguje, jestli dělá moudrá rozhodnutí či nikoliv, jestli šetří nebo vyhazuje peníze, jestli zvyšuje nebo snižuje daně. A byl to celkem racionální střet dvou pohledů, stávající vlády a opozice.

První debata byla 20. června 2007, byl to návrh sociální demokracie na vyslovení nedůvěry vládě ODS, KDU-ČSL a nevím, teď se omlouvám, kdo byl ten třetí subjekt, ale pamětníci si to určitě pamatují, kdy důvodem bylo tzv. korupční podezření ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Na této schůzi bylo zajímavé to, že z vládních řad nevystoupil ani jeden člověk. Ani pan premiér, ani pan vicepremiér, ani jeden poslanec. Prostě nikdo. Nikdo.