Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Já samozřejmě uznávám, že tento zákon přináší řadu pozitiv. Především tedy umožňuje spuštění toho systému Moje daně, aby se integrovala platba daní z různých systémů, stejně tak snižuje některé úrokové platby, stejně tak zavádí prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání o 30 dní, pokud je podáváno elektronicky. To všechno jsou pozitivní změny, které my vítáme.

My si myslíme, že ten zákon by měl jít dál, že by bylo potřeba do toho portálu Moje daně integrovat i sociální a zdravotní pojištění, že to je ve skutečnosti ta nejdůležitější funkcionalita, na kterou by se měl stát prioritně soustředit, což tam bohužel chybí, nebo tak alespoň dostat možnost generovat z toho snadno formulář. Ale je to alespoň malý krok kupředu.

Pak je tam řada věcí, kde se s ministerstvem přeme o to, jestli ten zákon není příliš přísný, nebo jestli zbytečně neruší některé úlevy, jsou tam spory ohledně pětidenní lhůty, ohledně míry úroků. Já si třeba myslím, že v případě nezákonných zajišťovacích příkazů by měl stát firmám vyplácet dvojnásobek toho úroku, nebo klidně čtyřnásobek, jak navrhují někteří kolegové, protože skutečně dopady nezákonných zajišťovacích příkazů mohou být zcela likvidační pro firmy. A myslím si, že tvrzení ministerstva, že se přece ta firma může se státem soudit o náhradu škody, podle mě neobstojí. Podle mě mají nějakou relevantní náhradu dostávat automaticky třeba formou toho dvojnásobného úroku, jak navrhuji, a až případně, pokud ta škoda přesahuje i tohle, májí jít do soudního sporu. Myslím si, že je i nevhodné říkat podnikatelům, že pokud se chtějí domoci nápravy, tak ta hlavní cesta má být cestou soudní.