„Ke zvýšení slevy nedošlo od roku 2008 i přes neustálý růst inflace v posledních deseti letech. Aktuální míra inflace okolo 3 % je přitom nejvyšší v EU. Průběžně tak dochází ke zvyšování zdanění práce, které je také zároveň jedno z nejvyšších v Evropě. Současný systém potřebuje změnu a jednou z možností je navázání daňové slevy na poplatníka na růst mezd v celé ekonomice,“ komentoval návrhy Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Rozpočtového výboru.
Je dobře, že Miloš Vystrčil jel na Tchaj-wan?Anketa
„V návrhu počítáme se zvýšením slevy na 27, 30 nebo 33 tisíc Kč ročně. Alternativním návrhem je pak opustit pevně stanovené číslo a nahradit jej navázáním slevy na poplatníka na průměrnou mzdu. Navázání slevy na poplatníka na vývoj mezd by zajistilo zachování stabilního daňového zatížení práce, v důsledku současného systému naopak zdanění průměrné mzdy neustále roste. Potenciální příjem do veřejných rozpočtů se skrývá v úpravě daně z nemovitých věcí, která je extrémně nízká a kvůli zákonným koeficientům ji obce nechtějí zvyšovat. Náš návrh počítá s koeficientem v rozmezí 1,0-5,0 s přesností na jedno desetinné číslo, který umožní mírnější nárůst, právě o jedno desetinné číslo, oproti současným koeficientům 1-5 v celých číslech, kde první zvýšení znamená nárůst daně o 100 %,“ sdělil podrobnosti Ferjenčík.
Zvýšení slevy na poplatníka navrhují Piráti opakovaně, učinili tak v novele navržené v dubnu 2019, která počítala se zvýšením částky ze současných 24 800 na 30 tisíc korun. Poslanec Tomáš Martínek pak na schůzi Sněmovny v dubnu 2020 navrhnul doprovodně usnesení k vládnímu tisku o kompenzačních bonusech, ve kterém navrhnul zvýšení daňové slevy na poplatníka na 33 tisíc Kč. Ani jeden z pirátských návrhů však neprošel.
Mikuláš Ferjenčík
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
