Stoprocentní segregace ve vzdělávání je totiž stejný nesmysl jako stoprocentní inkluze. Všechny typy postižení nejsou stejné – někdy je lepší využívat speciálního školství, které je v České republice na velmi dobré úrovni, a jindy je zase smysluplnější handicapované děti zařadit do hlavního vzdělávacího proudu, kde mohou dobře prospívat.

Účinné inkluzi bohužel dnes brání stávající způsob financování mateřských, základních a středních škol i škol speciálních. V současnosti totiž dochází k obrovské nerovnosti v tom, že na žáka stejného oboru čerpají školy v různých krajích různé finance. To pak vede k rozdílům mezi kvalitou stejných žáků v různých školách. Navíc, ředitelé školy často neví, z čeho budou v příštím roce financovat tzv. asistenty pedagogů, kteří jsou nezbytní pro začleňování handicapovaných dětí do hlavního vzdělávacího proudu. Proto potřebujeme nastavit pravidla pro dlouhodobé financování tzv. regionálního školství, čemuž se zatím ministerstvo školství příliš nevěnovalo.