V dlouhých řadách se důstojně prošli po náměstí, dávno už vyčištěném od stromů, jejichž němé svědectví odřízly pily.

Kde jsou ty kmeny? Na prach shořely. Kde je ten prach? Voda ho vzala. Kde je ta voda? Voli ji vypili...

A tak mohli politici důstojně pochodovat a ukázat městu i světu, všem volům sedícím u televizních obrazovek a pijícím svou denní dávku, že jsou dál ochotní poskytovat krytí vrahům. Místo pochodní, které by k jejich pochodu pasovaly příhodněji, drželi v rukou přidělené svíčky z rudého vosku, které se po těch pár metrech ani nestihly pořádně rozhořet. A tak je zadlužená ukrajinská vláda může znovu použít, pokud sezve na 2. května spřátelené politiky do Oděsy k dalšímu Pochodu důstojnosti, tentokrát kolem ohořelého Domu odborů. Jestli má ukrajinská vláda ještě silnější žaludek, možná plánuje uspořádat Pochod důstojnosti i v místech, kam 17. července loňského roku padaly trosky sestřeleného malajsijského letadla a těla jeho pasažérů. Momentálně je však debalcevovský kotel ve frontové linii rozryté bojem a pokryté torzy vojenské techniky a ostatky těl, které tu zbyly po „organizovaném ústupu“ ukrajinské armády a dalších zdevastovaných bojových skupin.