Minulý týden oznámil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že stát přispěje na útlumovou těžbu 1,1 miliardou korun. Na to promptně reagoval ministr financí Andrej Babiš, že to je vydírání, a stát nikdy nebude financovat ztrátové podnikání soukromého subjektu. V úterý pak ministr Babiš oznámil, že s NWR dojednal prodloužení termínu uzavření Paskova o rok – rozuměj do roku 2017 – a snížení státní finanční injekce o více jak polovinu – rozuměj na 600 milionů korun – aby Mládek téměř okamžitě kontroval, že žádná konečná dohoda s NWR dojednaná není, protože těžaři trvají na tom, že pokud cena uhlí na světovém trhu ještě více klesne, stát musí zvýšit finanční kompenzaci nebo snížit dobu zaměstnávání horníků.
Pominu-li veškeré úsměvné momenty kolem politických tanečků mezi sociálními demokraty Mládkem a Sobotkou a ministrem Babišem ( .... vždyť papír snese vše, jak se lidově říká - tedy do koaliční smlouvy se dá napsat cokoliv, jen ta následná realita je pak poněkud jiná ...), nemohu se ubránit dojmu, že na něco se poněkud zapomnělo. Tím něčím jsou podle mne čtyři poměrně zásadní odpovědi na čtyři zásadní otázky. Pojďme si je projít:
Dochází politikům, jednajícím o budoucnosti dolu Paskov, že OKD vlastní v regionu další tři doly? Dochází jim, že pakliže stát nabízí společnosti, která svou vlastní podnikatelskou chybou přivedla kdysi výdělečné doly do červených čísel, finanční pomoc, vystavuje OKD prakticky bianko šek na podobnou finanční pomoc i pro další tři doly? Uvědomují si vůbec, že rozhodne-li se OKD kupříkladu v roce 2017 uzavřít důl Darkov, může se celá situace opakovat? Být majitelem OKD, rozhodně bych se o něco takového znovu pokusil…
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie




