Filip (KSČM): Co nás čeká?

30.12.2022 4:31 | Ze sítí
autor: PV

Zamyšlení na facebookovém profilu nad nejbližší budoucností

Filip (KSČM): Co nás čeká?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vojtěch Filip

Měl jsem takový obyčejný plán, popřát svým nejbližším, známým a spolupracovníkům vše nejlepší do roku 2023. A tak jsem nechystal nic zvláštního, jen připomínal to nejzásadnější, že oslava Vánoc a konce roku je neodmyslitelně spojena se zimním slunovratem, a tedy i s novým začátkem. Všechny další oslavy se na tento základní impuls jen postupně, spíše nábožensky nebo ideologicky, naroubovaly. Ovšem odpovědi většinou po přání končily tím, abych sdělil nějakou svou vizi pro nadcházející rok. Pokud bylo přání telefonické, snažil jsem se podle svých informací a znalostí nastínit, co se může stát. V ostatních případech jsem slíbil, že něco napíšu. A sliby se mají plnit, tak prosím zde je pár poznámek.

Nejprve tedy, jaký je ten současný stav. Svět je rozdělen, není bipolární a už vůbec ne takový, že by jeden stát byl schopen svou vůli vnutit komukoliv. Vzpomeňte na výprask NATO v Afghánistánu po dvaceti letech okupace. Jsou jasná tři centra moci, a to jednak USA se svými evropskými satelity, které zahrnují necelou miliardu obyvatel planety, ale přes krizi kterou prochází stále tvoří významný podíl světového hospodářství a pro nedostatek vlastních surovin jsou ochotny vést válku kdekoliv.

Dále to je ČLR s cca 1,4 mld. obyvatel, která sice také nemá dostatek surovin na vlastním území, ale po celou dobu svého ohromujícího ekonomického rozvoje si je zabezpečila nejen nákupem, ale i investicemi po celém světě, zejména v Africe, ale i v Asii i Evropě. A má dnes nejsilnější ekonomiku světa právě proto, že je nezadlužená, naopak je v pozici věřitele, a to i u USA. Přes devastující 90. léta zůstává třetím centrem RF s necelými 150 mil. obyvatel, která má dostatek surovin, je schopna technologicky rozvíjet všechny obory a čelí právě pro své surovinové bohatství silnému tlaku těch, kteří suroviny chtějí a potřebují. Tlak je jak politický, tak ekonomický, téměř odevšad, ale i vojenský, který je ovšem jen od těch, kteří si myslí, že místo obchodu budou hrozit silou, případně přímo vojensky zasahovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Proč zřizovat nějako krizovou komisi?

Kdo by měl být jejím členem? Kdo by ji jmenoval? Na jak dlouho? A jestli se může sejít a rozhodovat nějaká komise, proč by nemohl i parlament? Nějak to nechápu a myslím, že by o zásadních věcech měli rozhodovat politici, které si volíme ne bůh ví kdo.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Potřebujeme revizi krizové a obranné legislativy

9:15 Vích (SPD): Potřebujeme revizi krizové a obranné legislativy

Společné jednání ústavně-právních komisí Poslanecké sněmovny a Senátu znovu otevřelo debatu o připra…