Říct hezké dobré ráno dnes by mohlo být bráno jako výsměch, takže vám přeju dobrý den.

Dámy a pánové, já bych volně navázal na vystoupení mého předřečníka, pana poslance Stanjury. Ten se věnoval zjevnému porušování zákona, zákona o jednacím řádu Sněmovny, který je tím základním pro tuto Sněmovnu. Nám jako opozici nezbude patrně nic jiného, než se vypořádat s tímto porušováním zákona, který provozujeme my sami poslanci nebo provozují jej poslanci vládní koalice tím, že to dáme Ústavnímu soudu a Ústavní soud posoudí, zdali k něčemu takovému dochází nebo nedochází.

Já bych šel ještě o nadstavbu navrch a chtěl bych se bavit nejenom o porušování zákona, ale o porušování rozhodnutí Ústavního soudu, o porušování základních morálních principů, které každý z nás poslanců slíbil ve slibu poslance. To, co se tu odehrálo ve středu, to, že jeden poslanec, a teď věcně, zvedne ruku nebo 17 poslanců, kteří jsou později premiérem označeni za pomýlené a zmatené, pro zákon o spotřebních daních a pak své rozhodnutí hodinu potom zpochybní, což odporuje slovu bezprostředně, bych připomněl, že pan poslanec Šincl, jako i další poslanci sociální demokracie, tento zákon v úplně stejném znění několikrát v minulém volebním období předkládali.

Pan poslanec Šincl je podepsaný pod sněmovním tiskem 631, který byl rozeslán poslancům dne 15. 3. 2012 v úplně stejném znění. V roce 2012 s tím souhlasil a teď už je pomýlený?

Co se stalo? Zdroje z uvnitř klubu sociální demokracie jasně říkají, že pan premiér křičel na těch 17 poslanců na klubu sociální demokracie, že kvůli tomu padne vláda. A jenom poslanci sociální demokracie ví, že mluvím pravdu. Takže kvůli tomu, že padne vláda, se zvedne jeden poslanec, prohřeší se proti svému dlouhodobému názoru, který podával sám jako zákon o spotřební dani, a kvůli tomu tady veřejně popře svůj dlouholetý názor a kvůli tomu porušíme zákon o jednacím řádu Sněmovny? (Velký hluk v sále.)

Bylo tady citováno rozhodnutí Ústavního soudu. Ta situace se ve Sněmovně už skutečně stala v roce 2001. Kdysi při projednávání zákonu číslo 513 z roku 1991 obchodního zákoníku se stala velmi podobná situace. Skupina senátorů na to reagovala a podala podobnou stížnost k Ústavnímu soudu. A já vám teď odcituji rozhodnutí Ústavního soudu z 2. října 2002, kde Ústavní soud zcela jasně říká. Prosím, abyste rozhodnutí Ústavního soudu věnovali pozornost. Ústavní soud konstatoval: "Opakované hlasování, lhostejno zda o pozměňovacím návrhu nebo o usnesení, s nímž se návrh zákona vyslovuje souhlas jako s celkem, je limitováno dvěma podmínkami: bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím Poslanecké sněmovny o ní." A teď to důležité: "A nad to pro jejich povahu lze je vztáhnout toliko k vadám a omylům při vlastním hlasovacím aktu, tedy v podstatě k technice hlasování nebo ke zjištění jeho výsledku, nikoli však k meritu projednávaného návrhu, tedy věcné nesprávnosti." Toto je rozhodnutí Ústavního soudu, které tato Sněmovna zásadním způsobem porušuje.

My jako poslanci porušujeme rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2002.

A mimo to, vicepremiér této vlády pan ministr financí Andrej Babiš, jak jsem našel ve stenoprotokolu, říká: "Já to nechápu. Kašlu na ty procedury. Já tomu nerozumím.