Grebeníček (KSČM): Velkým handicapem vlády je trestní stíhání premiéra Babiše

11.07.2018 19:07

Projev na 17. schůzi Poslanecké sněmovny 11. července 2018 k žádosti vlády premiéra Andreje Babiše o vyslovení důvěry

Grebeníček (KSČM): Velkým handicapem vlády je trestní stíhání premiéra Babiše
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Miroslav Grebeníček

Vážený pane předsedající, dámy a pánové,

je to už několik let, co někdejší premiér a současný prezident České republiky Miloš Zeman zcela vážně prohlásil: Zdá se mi, že v budoucnu se nebudou strany dělit na levicové a pravicové, ale na ty, které jsou schopny a ochotny naslouchat argumentům svých názorových odpůrců, a na strany povýšené a uzavřené v představě o své jedinečnosti a výjimečnosti. Na jeho slova jsem tenkrát reagoval poznámkou, že bych rád viděl, jak se české politické spektrum přestává dělit na ty, kdo hájí zájmy lidí průměrných a nižších příjmů, a na ty, kdo prosazují platby školného či platby za základní zdravotní péči.

Uvedl jsem rovněž, že bych rád viděl, jak politické strany, které lobbují za zájmy podnikatelů, navrhují zlepšení mzdových a pracovních podmínek zaměstnanců. Byl jsem také svědkem toho, jak sociálně demokratická vláda, která se pod tlakem své členské základny a voličů tu a tam přece jen hlásila k levici, plnila v podstatě pravicový program. Mnohokrát jsem pak měl pocit, že politika je jen trapně účelová ideologie, bohužel většinou postavená na demagogii, aroganci, ctižádosti a mocichtivosti. O to intenzivněji jsem následně vnímal každého, kdo nahlížel na naše neutěšené poměry rozumem a nikoli omezeným politickým průzorem.

Jistě, personální složení Sněmovny se volbami v říjnu 2017 z větší části obměnilo. Nemám však pocit, že by nyní směřovala k efektivnímu jednání. Příčinu však nevidím v nezkušenosti nováčků. Mnozí z nich se totiž poměrně rychle učí a snaží se poctivě vyrovnat se svou odpovědností, s tím, co slíbili voličům. Funkčnost a výkon Sněmovny od počátku ohrožuje něco jiného. Za rozporné výkony a za určitou paralýzu Sněmovny nesou odpovědnost spíše staré známé tak trochu profláknuté firmy. Přehnaně ambiciózní figury z řad ODS, TOP 09 a i některých lidovců, se nedokážou srovnat s volebním vítězstvím ANO. Pro jejich vyloženě obstrukční až mstivou hádavost se na jednání Sněmovny ztrácí příliš mnoho času v žabomyších tahanicích a mlácením prázdné slámy. Dialog a věcná diskuse jsou dnes, kdy posuzujeme nově zformovanou vládu a její záměry, tak jak se odrážejí v programovém prohlášení, nahrazovány opět pozérskými monology hluchých a někdy až extrémně narcisistním sebepředváděním, při kterém vyvolení funkcionáři bohatě využívají či i dokonce zneužívají i práva tzv. přednostního slova.

Zhrzenost z toho, že už nemohou být oni a jejich partaje u lizu, jim doslova čiší z očí. A tak žvaní o zformování bolševické vlády, o jejímž osudu prý po téměř 30 letech rozhoduje ústřední výbor českých a moravských komunistů, případně Putinovo Rusko. To vše aktivizovalo dokonce i bývalého premiéra a prezidenta České republiky Václava Klause, jenž se pozastavil nad současnou situací v Občanské demokratické straně, kterou zakládal. Za dětinsky hloupé pak označil její volební heslo "Bolševická vládo, Praha není stádo!"

Hnutí ANO Václav Klaus označil za ideově beztvarou hmotu. Rozhodující proto podle něj je, kdo bude jeho partnerem. "Bylo by stokrát lepší, kdyby bylo to ANO tlačeno doprava, tudíž tlačeno ODS ve vládě, než aby bylo tlačeno extrémně doleva," prohlásil Václav Klaus. To, že vláda ANO a ČSSD bude závislá na toleranci Komunistické strany Čech a Moravy, nepovažuje exprezident Klaus za konec světa. K tomu dodal: "Jsem zděšen, že se to stane, ale máme tu mnohem větší hrozby."

Za zmínku stojí i tato Klausova slova: "Pro nás byla hrozba Sovětský svaz. Rusko není žádná hrozba. A ten zlomek našich populistických politiků, kteří dětinsky bojují s Ruskem, ti by se snad nad sebou měli zamyslet."

A Andrej Babiš? I ten toleranci komunistů vysvětlil coby poznanou nutnost. Je to prý výsledek toho, že se s nimi pravicové strany nechtěly domluvit. Mnohé však nasvědčuje tomu, že naše dvě údajně levicové strany se poprvé za posledních bezmála 30 let budou podílet na stejném projektu. Sociální demokracie vstoupila do vlády s Babišovým hnutím ANO a Komunistická strana Čech a Moravy takovou vládu bude tolerovat. Nemáme však žádný pádný důvod jásat. Vždyť v dobách, kdy se rozhodovalo o zásadních změnách ve vlastnické struktuře, zahraničním vlivu v České republice a našem začlenění do vojenských i jiných uskupení, byla tzv. levice dokonale paralyzována. Nic na tom nezměnila skutečnost, že sociální demokracie tehdy mívala kolem 30 % voličských hlasů a Komunistická strana Čech a Moravy téměř 20 %. Sociální demokracie si totiž svým bohumínským usnesením umanula, aby mohla této síly využít při ovlivňování skutečných důležitých rozhodnutí, že s komunisty tedy jednat nebude. Nyní je prý bohumínské usnesení už zbytečné, neboť není nutné bránit dvěma notně pohublým, prý levicovým stranám, v podpoře miliardářovy snahy řídit stát jako soukromou firmu.

Velkým handicapem pro vládu je nepochybně trestní stíhání premiéra Andreje Babiše. Může se mi to nelíbit, ale voliči přisoudili vítězství ve volbách hnutí ANO. Ti to za handicap nepovažovali. Sám Andrej Babiš poukazuje na svého času trestně stíhanou, vazebně zadržovanou a později osvobozenou dnešní eurokomisařku Věru Jourovou. Ano, formálně, podle platné Ústavy a příslušných zákonů až do soudního výroku o vině je i osoba podezřelá z dotačního podvodu bez ohledu na sympatie a antipatie, považována za bezúhonnou.

Zda šlo o vychytralé zneužití dotačního systému na hraně zákona, nebo o trestný čin, může rozhodnout až soud! A příznivci Andreje Babiše se dnes mohou vcelku logicky opírat zejména o to, že až do pravomocného rozhodnutí soudu už v současné České republice samotné trestní stíhání přestalo být měřítkem čehokoli. Institut trestních oznámení a trestních stíhání je bohužel zcela běžným předmětem mediálních her, politických kalkulací, intrik a nátlakových kampaní. Pokud pak jde o mravní kázání a důvěryhodnost různých lustrátorů a samosoudců, beru to jen jako odpudivý politický folklór. A tak doba, ve které žijeme, a režim, který tu máme, je jen ubohou karikaturou demokracie a právního státu.

Ani trestní stíhání, natož ukřivděné nadávky do agentů nejsou dnes žádným měřítkem něčí zachovalosti, nebo naopak odpovědnosti trestu. Vždyť už bezpočtukrát jsme mohli sledovat osvobození obviněných či stíhaných. Jistě, média to prezentují až příliš často jednostranně. Jsou to zřejmě politické zájmy stran a zájmových skupin, pro které znamená Miloš Zeman na Hradě a Andrej Babiš v čele vlády ohrožení jejich ambicí, prohru či neúspěch jejich politiky.

Považuji za symbolické, že neschopnost přijmout vítězství někoho jiného vede k póze kazatelů morálky i politické figurky spojené s temným obdobím jejich vlád. A právě ti, kdo zatáhli Českou republiku do bahna korupce a klientelismu, ať už přímo, či nepřímo udělali z Miloše Zemana a Andreje Babiše v očích mnoha voličů přijatelnou volební alternativu.

V okamžicích, kdy se rozhodujeme o podpoře, toleranci, či nepodpoře této vlády, nelze ignorovat navržený vládní program a nelze přitom pominout zkušenost se všemi vládami předchozími. Jednoduše řečeno, každá strana a každý poslanec si musí odpovědět na otázku, kdo a zda vůbec může za současného složení Sněmovny nabídnout jiné pro občany vhodnější řešení.

Za prvořadou a zcela zásadní považuji pak odpověď na otázku, co může přinést právě tato vláda občanům a republice, bude-li skutečně plnit program, který předkládá. V té souvislosti musím také odpovědně zvažovat, co by mohly občanům a českému státu přinést jiné alternativy. S tímto vědomím musím posuzovat okolnosti vzniku nové vlády, a to při všech kritických výhradách, které k ní, jejím jednotlivým členům a jejímu programu mám.

Současná situace se jistě poněkud vymyká tomu, na co jsme až dosud byli zvyklí a s čím se tato Poslanecká sněmovna setkávala v minulosti. Střídavě zde vznikaly ideologické extrémně vyhrocené pravicové koalice a pak také obchodní koalice České strany sociálně demokratické s pravicí. Výsledkem byl neuvěřitelně korupční styl vládnutí, často bezohledný k většině občanů. Leckteré z těchto vlád na rozdíl od vlády současné předstupovaly s podporou většiny médií. Jejich premiéři byli představováni jako výlupky bezúhonnosti a občanských ctností. Mysleli to, jak nás média a reklamy ujišťovaly, velmi upřímně, předstupovali s naučenými frázemi o pokoře, vystupovali jako čistší až nejčistší.

Také proto loni v říjnových volbách velmi výrazně zvítězilo strano-hnutí ANO, tedy svého druhu podnikatelský projekt někdejšího voliče Občanské demokratické strany. Není tajemstvím, že hnutí ANO vyluxovalo především při svém prvotním vzestupu nejen voličskou základnu, ale i řadu stranických figur Občanské demokratické strany a TOP 09. Pokud jsme svědky ataků papalášů těchto stran na Andreje Babiše, pak to musím brát jen jako zhrzený pláč nad vlastním rozlitým mlékem.

Současný předseda vlády vytvořil tedy svůj politický projekt. Byl až dosud úspěšný především proto, že se zcela zdiskreditovaly klasické strany pravice. V říjnových volbách roku 2017 ale voliči rozčarovaní politikou tradičních stran uštědřili citelnou porážku i stranám, které se hlásí k levici, ať jde o Komunistickou stranu Čech a Moravy nebo o Sobotkovy sociální demokraty. Veškerý křik a strašení vznikem levicové vlády je proto s ohledem na to, jak vzniklo a co představuje hnutí ANO, jen trapnou fraškou zhrzených, kteří si Andreje Babiše a jeho stranu vytvořili. Vítězem voleb se však opět stali ti, kdo voličům slíbili mnohé. Jde nyní o to, zda to na rozdíl od dřívějších vypečených vlád splní a zda budou sliby občanům plnit lépe a řídit český stát odpovědněji než ti, kdo se už fatálně zkompromitovali a kdo totálně selhal.

Ne, nejsem ochoten a nemohu už brát vážně výhrady zhrzených stran pravice, že v čele vlády stane trestně stíhaný premiér. Když totiž pravice odhlasovala beztrestnost pro exministra Kočárníka, mělo jít o 4 mld. A v kauze lidovecké ministryně Vlasty Parkanové a nákupu letadel, která armáda nechtěla, šlo také o miliardy. V té skandální privatizaci, jak tady už dnes zaznělo, OKD, tedy Ostravsko-karvinských dolů a jejich bytů, šlo rovněž o miliardy. A prozatímní výsledek? Nikdo z odpovědných papalášů prý za ten tunel nemůže.

V minulosti jsem opakovaně upozorňoval na nevěrohodnost vznikajících vlád, na to, že jejich politika nebude ku prospěchu republice a občanům. Bylo to mnohdy zřejmé právě již z programových prohlášení těch vlád. Dnes podle předloženého programového prohlášení by nemělo jít o tradiční spiknutí české pravice s kmotry a klienty proti občanům a českému státu. Hospodaření a vládnutí podle programového prohlášení, jak jsem se s ním seznámil, by mělo občanům a státu prospět. Jistě, jsme v situaci, kdy buď vznikne vláda vítěze voleb s důvěrou, podporovaná či tolerovaná jinými subjekty, nebo se republika posune ke krizi a postupně i k předčasným volbám či k dalšímu vyhazování peněz z kapes daňových poplatníků. Jsem přesvědčen o tom, že jiná vládní sestava příp. předčasné volby by měly smysl jen v tom případě, pokud by mohly republice a občanům prospět. Měly by smysl jen tehdy, pokud by bylo možné sestavit vládní koalici, která nabídne lepší, občanům příznivější vládní program, než tato vláda. V tuto chvíli však žádnou takovou alternativu nevidím.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Koudelka: Prezident nemusí jmenovat ministra

16:01 Koudelka: Prezident nemusí jmenovat ministra

Prezident Miloš Zeman neporušuje ústavu, když odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Ústa…