V této osobnosti odešel zakládající člen Komunistické strany Jugoslávie, její vedoucí představitel od roku 1937 a jugoslávský premiér a prezident (1945 a 1953). Jeho jméno je spjato především v národně - osvobozeneckým bojem, který vedla partyzánská armáda mezi lety 1941-45 proti nacistickým a fašistickým okupantům a domácím fašistům (chorvatským ustašovcům a srbským četníkům i muslimské divizi SS Handžar).

Tito velel Jugoslávské lidové armádě (JNA) od 4. července 1941, 26. listopadu 1942 se účastnil ustanovení Antifašistického výboru pro národní osvobození Jugoslávie (AVNOJ). Partyzánským jednotkám se za pomoci Spojenců (Sovětského svazu a Velké Británie) podařilo vytlačit Osu z území Jugoslávie, porazit italské okupanty i monarchisty. Po volbách 11. listopadu 1945 byla ustanovena Federativní lidová republika Jugoslávie, federace rovnoprávných jihoslovanských národů, nahrazující disproporční a diskriminující uspořádání království.

Josip Broz Tito stál v čele jugoslávské vlády od 29. listopadu 1945 do 29. června 1963, prezidentem federace byl od 14. ledna 1953, kdy ve volbách porazil svého protikandidáta Ivana Ribara, což byl jeho partyzánský spolubojovník. Prezidentem pak volen opakovaně až do změny Jugoslávské Ústavy v roce 1974. Je dobré však říci, že si uvědomoval složitost situace a snažil se napřít úsilí na předání rozhodující prezidentské moci kolektivnímu orgánu.