Vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já se pokusím výrazně stručněji než při tom našem prvním projednání tohoto sněmovního tisku shrnout, protože opravdu stav legislativní nouze není něčím neobvyklým, co bychom měli přejít mlčením, shrnout velmi rychle zásadní výhrady za nás, za občanské demokraty k použití tohoto institutu. Půjdu opravdu po jednotlivých bodech a podmínkách, tak jak jsou v jednacím řádu naší Poslanecké sněmovny a v ustálené dlouhodobé jednoznačné judikatuře Ústavního soudu vymezeny.

Navazuju na pana kolegu, ctěného kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Jana Jakoba, který zdůraznil to, že vyhlášení nebo nevyhlášení potvrzení či nepotvrzení stavu legislativní nouze není běžnou procedurou, ale má ústavní rozměr. To říká jak doktrína, jak všechny komentáře k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, tak to potvrzuje Ústavní soud ve své četné judikatuře. Čili projednáváme skutečně něco, co není na rovině běžného práva, běžných zákonů, ale projednáváme něco, co má ústavní rozměr. Toť jedno zdůraznění.

Druhé zdůraznění. Proč je opravdu věc potvrzení či nepotvrzení stavu legislativní nouze, brát zcela vážně to, že Ústavní soud v mnoha svých nálezech, které se týkají podmínek vyhlášení stavu legislativní nouze, mnohokrát zopakoval, že posuzování těchto podmínek je nutné brát restriktivně a přistupovat k němu s velkým respektem a s velkou opatrností a s velmi restriktivním přístupem.