Máme obrovské štěstí, že žijeme v době, kdy se za pravdu ani neupaluje, ani nestaví na veřejný pranýř. Hus a Masaryk byli ochotni obraně pravdy obětovat mnohé. Tam, kde Hus riskoval život a Masaryk kariéru, dnes riskujeme maximálně momentální odmítnutí, či podpásový politický úder. To se dá ustát. Proto máme situaci mnohem jednodušší. Snazší to máme i se splněním předsevzetí, že budeme jednat tak, abychom se za své činy nemuseli stydět. Abychom se mohli podívat do očí našim dětem a říci jim: národ Husa a Masaryka stále ctí pravdu. Na pravdě nám stále záleží.
Oba velikány českých dějin spojuje jedna velká hodnota: úcta k pravdě. Jan Hus, který byl ochoten ve jménu pravdy přinést i nejvyšší oběť, je autorem věty: " Pravda vítězí, i když na čas poražena bývá." Část tohoto výroku vtělil Tomáš Garrigue Masaryk, který byl velkým obdivovatelem mistra Jana Husa, do prezidentské standarty. Slova "Pravda vítězí!" jsou tak stálou připomínkou toho, jak velký význam má věrnost pravdě pro český národ.
Náš první prezident také definoval význam pravdy pro politickou praxi. Masaryk řekl: "Je-li moc pravdou a právem, pak ovšem politika se stane částí zoologie - a basta!". Z toho si můžeme vzít ponaučení: pravda není majetkem mocných, není právem silnějšího, může být ponižována, může někdy i prohrát - ale nakonec vždy zvítězí, nakonec se vždy ukáže, kdo má pravdu, a kdo ji nemá.
To je velmi silné, optimistické a vysoce aktuální sdělení. V každé době je totiž nutné se o pravdu zasazovat, doslova je nutné se o ni poprat. Hus a Masaryk nám říkají, že pravda není a nikdy nebude majetkem silnějšího. Ale právě naopak. Že se musí prosadit i síle navzdory.
Měli bychom být hrdí na to, že Hus a Masaryk jsou našimi předky. Možná nejsme jedním z největších národů světa. Ale rozhodně jsme národem, který má ostatním co říci. Myslím, že vůbec není náhoda, když naše zatím krátká polistopadová historie sází na pravdu, humanitu, lidská práva. Je to přece naše tradice. A je to dobrá tradice. Díky Janu Husovi, T. G. Masarykovi a po listopadu Václavu Havlovi je naše malá země vnímána právě jako obránce pravdy, humanity a lidských práv.
T. G. Masaryk také řekl, že státy se udržují těmi ideály, na kterých vznikly. Je proto naší povinností tyto ideály udržovat a tím udržovat i étos našeho státu. Obhajoba pravdy je společná jak první republice, tak době polistopadové.
Lidé dnes často mají dojem - a často ne neoprávněný - že o pravdu v politice a veřejném životě až tak nejde. Že jde o to, kdo má zrovna v ruce mocenské páky a větší klacek. A že pravda se neukazuje v diskusi, jak říkal Masaryk, ale je dána řešením, o kterém rozhodne šéf.
Tento názor v žádném případě nesdílím. Jakkoli mám na řadu věci své jasné názory. Jakkoli se mohu opřít o podporu silné politické strany. Jakkoli si mohu třeba myslet, že moji oponenti se mýlí. Chci, aby se pravda ukázala v diskusi. Protože demokracie je přece diskuse.
Jako předseda Poslanecké sněmovny si velice dobře uvědomuji, jak je důležité, aby každý názor dostal svůj prostor. Ať už jsem působil v opozici, či nyní ve vládní koalici - a v budoucnu třeba opět v opozici. Podstatné je, aby se vedla diskuse. Abychom hledali pravdu v síle argumentů, nikoli v síle slova.
Toto je stále aktuální odkaz Husa a Masaryka pro naši současnost. Cítím velkou odpovědnost tomuto odkazu dostát. Nepřijímám poněkud cynický názor, že nezáleží na tom, kdo má pravdu, ale kdo má momentální většinu. Jakkoli dnes tuto většinu reprezentuji. Zítra tomu tak být vůbec nemusí. A já chci, aby jak dnes, tak zítra platilo ono Husovo: pravdy každému přejte.
Stejně tak si přeji, abychom vždy měli dost takových státníků, jakým byl T.G. Masaryk. Lidí, kteří hájí to, co považují za správné, byť by proti sobě měli velkou frontu odpůrců, včetně většiny médií.
Na závěr si dovolím ještě poslední citaci z T. G. Masaryka: "Pravda je ve všem, i v politice nejpraktičtější". To naprosto podepisuji!
Vyšlo na blogu Aktuálně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
