Tak já znovu děkuji, mohla jsem tady zůstat. Já bych se ještě ráda vrátila k tomu - on to tady sdělil již pan ministr, ale myslím si, že je velmi důležité tady říci, že přes to, že v tomto sněmovním tisku se jedná především o legislativně technické úpravy, které by se mohly zdát, že nejsou tak markantní, tak opak je pravdou. 

V podstatě tím, že dojde k vymezení rozhodného období okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení včetně explicitní úpravy rozhodného období a provázání lhůty pěti měsíců a 15 dnů k podání žádosti o uspokojení mzdových nároků na kontaktním pracovišti krajské pobočky úřadu práce, s okamžikem oznámení zahájení insolvenčního řízení, tak dochází k opravdu jasnému vymezení povinností pracovníků úřadů práce, vždy takováto upřesnění znamenají pro pracovníky ulehčení. A myslím si, že v této době, kdy vlastně už dlouhodobě řešíme přetíženost, a to opravdu významnou přetíženost pracovníků úřadů práce, tak musím říci, že i tyto drobnější legislativní změny jsou pro ně velmi přínosné.

A ještě bych se chtěla vrátit k pozměňovacímu návrhu pana poslance Kaňkovského, té části, která se týká agentur práce. To povinné pojištění bylo velmi dlouho diskutováno na ministerstvu práce v době, kdy se zaváděly přísnější podmínky pro agentury, a musím říct, že v té době jsem na ministerstvu práce pracovala, spolupracovala jsem na tom velmi úzce se svými kolegy ze zaměstnanosti, a musím říct, že v té době to opravdu bylo oprávněné řešení, protože na ministerstvo nám chodily spousty stížností nebo dotazů lidí, kteří byli buď přímo zaměstnanci agentur práce a nebo si nechávali své zaměstnání tedy agenturami zprostředkovat. V té době to bylo jedno z opatření, byly tam dány další podmínky pro agentury, které musely splnit, a za mě tedy jednoznačně v té době to bylo velmi správně.