Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře,
energetický zákon, komunitní energetika, z mého pohledu je to možná energetický zákon roku. A ta zásadní informace, kterou chci říci úplně na úvod, je zcela jasná. Já zákon považuji za správný krok, hnutí ANO jej nebude blokovat. Nicméně před vlastním zhodnocením zákona dovolte několik východisek, bez kterých by ta následující diskuse určitě potom i ve druhém a třetím čtení byla z mého pohledu skoro bezpředmětná, protože na to potom budou navazovat ty připomínky, ale jsou víceméně technického charakteru a já věřím, že jsme schopni se na některých z nich shodnout.
Takže východisko úplně to nejpodstatnější je to, že obnovitelné zdroje považujeme jakožto hnutí ANO společně s jádrem za základ budoucího energetického mixu, který, jak víme, musí směřovat k bezemisním zdrojům. Je třeba ale současně říct to B. Je to ještě otázka jedné generace, než je dobudujeme a během této doby budeme muset využívat v dobře nastaveném mixu uhlí a plyn, a to zejména s ohledem na vytápění v zimních měsících a tak dále. Nicméně je zjevné, že posilovat obnovitelné zdroje musíme již nyní a paralelně vedle toho budovat další jaderné bloky, které jsme připravili a věřím, že se shodneme s vládou, že se budou budovat i v rámci Temelína.
Východisko další. Nesmí se už ale opakovat chyby, které se udělaly při zavádění obnovitelných zdrojů energie, rozumím tím zejména fotovoltaiky, v letech 2006 až 2010. Zprvu připusťme dobrý zájem byl ve finále přebit lobbistickými skupinami a zcela některými zcela zkorumpovanými politiky. Výsledek bude ten, že nás tahleta záležitost bude stát 600 miliard korun, a to se hovoří pouze o fotovoltaice. Kdybychom se bavili o celkových obnovitelných zdrojích, tak se blížíme jednomu bilionu, ale podstatná je ta fotovoltaika. Ještě jednou, solární tunel nás bude stát 600 miliard korun a z toho vygenerujeme možná 3 % elektrické energie. Dopadlo to úplným fiaskem a bohužel to znevěrohodnilo obnovitelné zdroje jako takové, což je samozřejmě špatně.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Další východisko je, že zcela zjevně vidíme vysoký zájem o instalaci obnovitelných zdrojů energie, zejména tedy instalaci fotovoltaiky v posledních měsících. To je dáno prostým faktem, že energie jsou u nás extrémně drahé, ale popravdě řečeno i v celé Evropě, a lidé volí v tuto chvíli raději cestu investic do obnovitelných zdrojů, protože v tom cítí určitou míru diverzifikace nebo minimálně to, že budou decentralizovat a často je to svým způsobem krok zoufalých domácností, možná i firem, které se nechtějí spoléhat na to, jaká bude ať už vládní energetická politika nebo evropská energetická politika, protože se prostě jednoduše spálily.
Východisko další. Komunitní energetika zdaleka nevyřeší vše. Musí být pro uživatele velmi dobře naplánována a to tedy jak po té stránce energetické tak po stránce ekonomické. Na první pohled je sice jasné, že technicky i finančně je méně náročné dodávat elektřinu zjednodušeně řečeno z jedné budovy do druhé než třeba sítěmi vysokého napětí do úplně jiného místa v České republice, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že také může být více práce především na dispečerském řízení s energií vyrobenou z nestabilních dodávek.
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Východisko předposlední je to, že jsme časově na hraně. A teď myslím na hraně nikoliv to, že to zavádíme pozdě, ale že to zavádíme skoro bych řekl ještě dříve, nikoliv teď z toho úhlu pohledu, jestli to potřebujeme nebo ne, na tom se všichni shodneme, že to potřebujeme a že to je krok správný, ale z úhlu pohledu, jak jsou dobudovány a připraveny distribuční sítě. Všichni víme, že je musíme posilovat a musíme být obezřetní v tom, že nástup komunitní energetiky si nesmíme zkomplikovat tím, že to přeženeme a ve finále to v uvozovkách nebude fungovat. To znamená, cílem by dnes nemělo být tlačit časově na pilu, ale spíš vychytat všechny chyby a všechny náležitosti i toho zákona a nezpůsobit tak zpočátku více škody než užitku, protože pokud by se tím ohrozila pověst komunitní energetiky, tak by to asi bylo to, co si nikdo z nás nepřeje a tomu bychom měli zabránit.
Východisko poslední, ještě jedno, alespoň z mého pohledu, je, že po zakotvení komunitní energetiky do českého právního řádu lze předpokládat, že nastane ten takzvaný Nimby efekt /nebo jak to můžeme nazvat/, to znamená ne na mém dvorku. Takže sice bude zájem o sdílení elektřiny, ale může být odpor k instalaci zdrojů v blízkém okolí občanů, takže bude velmi důležité, aby se výhody té komunitní energetiky, které jednoznačně převažují, občanům opravdu dobře komunikovaly.
Já bych ještě dodal jednu věc, a to je proces, ke kterému jsem poměrně kritický, tak, jak probíhala příprava, protože zejména ta první verze byla, z mého pohledu skutečně zcela jednoznačně vyplývala z toho, že zájmové skupiny si z toho udělaly trhací kalendář. To bylo velmi špatně připraveno, ale musím zase objektivně říct, že ten finální návrh, který je dnes, se docela zásadním způsobem odlišuje od toho původního návrhu a je jednoznačně výrazně lepší. Na druhou stranu si zase musíme říct, že tím pádem to neprošlo tím optimálním připomínkovým řízením, nicméně věřím, že potom v rámci jednání na výboru se tam některé věci dokážou vychytat.
A teď k těm připomínkám. Mám jich tady osm. Možná se ke mně ještě moji kolegové připojí. Já netvrdím, že jsou to kategorické názory, přes které nejede vlak. My jenom chceme, abyste zvážili tyto připomínky, protože popravdě řečeno, každý na to má trošku jiný názor. Já jsem se tomu docela zodpovědně věnoval. Potkal jsem se s desítkami nejvýznamnějších aktérů v oblasti energetiky a musím říct, že v zásadě panuje shoda všech aktérů energetiky, že je třeba toto přijmout. Můžeme se odlišovat časovým horizontem a nad některými principy, které teď představím.
Jedním z nich je princip lokálnosti. Ten je zakotven, jak všichni víme, zatím jen do roku 2026 a ke zvážení je to, jestli skutečně ho nezachovat trvale, to znamená zachovat omezení sdílení v rámci skupiny, teď to máme na tři obce, jak všichni víme, s rozšířenou působností. Toto je do značné míry i inspirace ze zahraničí, kde skutečně v celé řadě zemí - a udělali jsme si ten screening docela slušně - to skutečně platí jenom na tu určitou omezenou skupinu.
Pak je samozřejmě jedno velmi citlivé téma, které možná překvapí, a to je princip početního omezení sdílení v rámci skupiny mezi tisícovkou odběrných míst. V první chvíli tady byla poměrně negativní reakce na to, že tím vlastně třeba Praze a tak dál něco odebírám a já se přiznám, že jsem měl stejný názor, ale když jsem si potom vyslechl všechny argumenty a prošel jsem si tím vším, tak mám pocit, že to není špatně. Tak za prvé, ono to neznamená, že to je tisíc, ony mohou být vedle sebe naskládány, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že jsem klidně prostě diskutoval o tom, jestli to takhle nenechat, protože si zase musíme říct, co tím sledujeme.
Je to v zásadě komunitní energetika na určitou oblast a já myslím, že není úplně cílem dostávat do toho v rámci jednoho celku desetitisíce třeba domácností, takže je to na zvážení. Já si tady úplně jistý tímhle nejsem. Pak se objevují informace, že Ministerstvo průmyslu, a to nám věřím pan ministr vysvětlí, chce ještě v průběhu toho legislativního procesu ve Sněmovně doplnit do návrhu pár transpozičních úprav. Podle našeho názoru by to nebylo vhodné v tuhletu chvíli, protože teď se na to vysloveně dívám technicko-legislativně, ten návrh už je v současné době poměrně komplexní, poměrně robustní a zase doplňování další úpravy, navíc transpoziční, by ten proces přijímání mohlo zkomplikovat a mohlo prodloužit.
Pak je tady jedna záležitost opět technického charakteru, ale opět i to je třeba zvážit. Návrh neobsahuje v tuhletu chvíli definici postupu při sdílení elektřiny, to znamená, alespoň tak, jak to čteme my, jak jsme si to dali dohromady ze všech úhlů pohledu, tak ta povinnost se přenáší tedy na prováděcí vyhlášku Energetického regulačního úřadu, ale na druhou stranu nedává mu k tomu jasný rámec, takže mohlo by hrozit, že sdílení bude relativně těžkopádné, hůře proveditelné. Tohleto, prosím, prověřme. A zase není to nic, na čem bychom krváceli, ale ať tam neuděláme žádnou chybu.
Návrh, který do té finální podoby novely nakonec nebyl zapracován, ale zvažoval se, bylo to, že... nebo minimálně doporučili bychom (abyste?) ho zvážili, nevím, jestli se zvažoval, tím si úplně jistý nejsem, je vložit tam ještě opatření proti nekalým praktikám, jiným slovy proti energošmejdům. My jsme ještě za naší vlády proti těm energošmejdům docela bojovali, zaimplementovali jsme to do těch předcházejících novel, ale tady se jedná o i jiné typy energošmejdů a nelze vyloučit, že by toho někdo mohl zneužívat. Prostě šance by byla například zakotvit minimální objem sdílení elektřiny, teď se bavme o tom, kolik by to bylo třeba 100 kW v rámci společenství pro rozpočtení na počet různých odběrných míst.
Šestý bod, který zde mám, je určité riziko nedostatečné ochrany členů společenství před navyšováním cen ze strany dodavatelů, kteří se mohou potenciálně snažit vykrýt ztráty z nějakého menšího odběru tím, že členům budou navyšovat ceny. Já tady zase varuji před jednou věcí obecně, jako dneska vidím velké nadšení celé řady třeba obcí nebo různých subjektů, které už se na to chystají a žijí v představě, že ta komunitní energetika bude geniální a že to ekonomicky zcela skvěle vyjde. A možná ano. A já si dokonce přeji, aby to vycházelo, protože se mi to zdá jako fakt dobrý nástroj, revoluční nástroj, ale je třeba si to dobře ekonomicky propočítat, a pokud tam jaksi nastane potom situace taková, že si to někdo zavede a dá do toho nějakou energii, vytvoří to a nakonec mu to bude vycházet hůř. No, tak pochopitelně bude přesně ten důvod, proč se od toho bude odstupovat a bude to potom ostuda pro nás pro všechny, takže pozor na to, aby tam k tomuhle nedošlo.
Pak máme, na co bych upozornil, jsou určité podmínky účasti ve společenství, které nekorespondují zcela s podmínkami, za nichž konkrétní spotřebitelé mohou vypovědět smlouvu se svým dodavatelem energií. Takže tím se ta společenství dostávají z našeho úhlu pohledu v porovnání s těmi dodavateli do poměrně obtížné situace, neboť členové společenství mají mít možnost podle našeho názoru ukončit svoji účast po uplynutí poměrně krátké výpovědní doby, třeba jednoho měsíce. Takže u smluv s dodavateli energie výpověď doba tříměsíční, u smluv na dobu určitou je dokonce vyvázání ještě obtížnější. Opět je to na zvážení.
A ve finále bych ještě doporučil zvážit, zda nejde o přílišné zásahy do úprav mezi jednotlivými členy společenství, a to z hlediska jejich hlasovacích práv či podílu na zisku. Takže vidíte, že jsem to pojal nepoliticky, víc k tomu já osobně nemám, moji kolegové možná ještě k tomu přidají pár svých postřehů. Znovu opakuji to, že ten zákon považuji za správný krok a měli bychom všichni se snažit o to, abychom ten zákon schválili v ideální variantě. A prosím jenom o jednu jedinou věc, berme všechny tyhlety podněty ne jako mudrování a ne jako kategorické stanovisko, že bez tohoto nemůže být, ale jako námět a věřte tomu, žejsme to fakt projednávali s tou odbornou komunitou, se kterou vy to projednáváte samozřejmě také. Díky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
