Jedním ze symbolů zkázy byl kostel v Moravské Nové Vsi. Stál uprostřed rozvalin bez střechy. Stromy kolem bez listů. V centru obce, změněné živlem k nepoznání, se rozkládaly stany humanitárních organizací. Pocity zoufalství, které se vznášely nad příběhy zasažených místních, se tam pomocníci z různých koutů země snažili rozptýlit obrovskou vlnou dobra.

I přes všudypřítomné hromady suti vzhlížela řada obyvatel právě ke kostelu, kde hledala útěchu. Z jeho pozůstalých střešních trámů vznikly hmatatelné vzpomínky – asi dvaceticentimetrové dřevěné kříže.