Tato koalice udělala dosud spoustu zásadních a dobrých věcí. Rokem smíření počínaje a Kanceláří architekta města konče. Jsme si toho dobře vědomi. Některé záležitosti se ale ukazovaly jako neprůchodné a interní debaty nevedly k ničemu. Zejména u městských firem, kdy lidovci (tedy jejich část) zablokovali jakékoliv posuny k lepšímu, odmítli i tak banální věc, jako jsou personální audity ve firmách. Jak známo, v koaliční smlouvě je napsáno, že snížíme počet politicky exponovaných osob v představenstvech firem na minimum. Jak nám ale nezapomene na každém zastupitelstvu připomenout - a po právu - opozice, zatím tam sedí jen zástupci politických stran. Důvod? Lidovci nám na podzim oznámili, že tento bod koaliční smlouvy je už naplněn. Protože se paušálně snížil počet lidí v představenstvech. To jako fakt. Naposledy to Klára Liptáková potvrdila ve čtvrtek do Rovnosti.

V takové bezvýchodné situaci je jasné, že hledáte nějaké řešení. A podporu pro prosazení volebních programů a koaliční smlouvy (!) hledáte u opozice. A ono to, světe div se, zafungovalo, protože ve čtvrtek odpoledne najednou lidovci souhlasili se vším.

Není to ale jen o firmách. Dlouhodobě jsme znepokojeni tím, že se nic neděje v oblasti bydlení, o nějaké skutečné strategii si můžeme nechat zdát, že stojí majetkové záležitosti atd. Interní diskute k ničemu bohužel nevedly.

Zjišťujeme, že svět není černobílý a že když jsme si v povolebním rauši mysleli, že staré pořádky končí, že to tak úplně nebylo. Nikdy jsme se nevymezovali proti sociální demokracii jako straně, to by zvlášť ode mne, jako jejich voliče na parlamentní úrovni a skrz sociální politiku, bylo hodně s podivem, ale proti konkrétním osobám ve vedení města, jmenovitě Romanovi Onderkovi a Laďovi Mackovi, kteří kombinací povýšené arogance, hulvátství a neschopností pracovat profilovali Brno jako město nepřátelské k aktivním občanům, město, které se s nikým nebaví, a zásadní infrastrukturní počiny, jako je koncertní sál či fotbalový stadion, by zůstaly navždy přinejlepším v šuplíku - je s tím totiž moc práce.

Teď je čas ty věci pojmenovat, nejednat furt jen doztracena za zavřenými dveřmi, ale ukázat, že všechno nefunguje dobře a že to není kvůli koalici jako celku, ale kvůli jednotlivým osobám. Máme zájem řídit město dobře ve všech oblastech a nechceme mlčet k tomu, když v určitých tématech není odminula žádný posun.

Co se týče aktuálního bloku KDU+ČSSD, nevíme, co má znamenat, zda nás zítra spolu s KSČM odvolají (moc se na to těším!), či zda odstoupí z rady. To musí říct lidovci sami, pokud to tedy mají nějak promyšlené.

Víme však několik zásadních věcí:

- Nedopustíme, aby byl primátorem někdo jiný než Vokřál.

- Nebudeme dělat koalici, pod níž bude podepsán Roman Onderka.

- Nebudeme ustupovat ze zásadních věcí, jako je bydlení pro rodiny bez domova, otevřenost vůči lidem všech vyznání atd.

To, co nyní probíhá, je normální politický vývoj, nic, z čeho by bylo třeba panikařit. Jak to dopadne, bude pro nás všechny poučením - buď zjistíme, že má smysl se otevřeně bavit o tom, že všechno není růžové, nebo naopak, že k politice ony růžové brýle patří a co koaliční partner dělá, dobře dělá, i když nedělá nic.

Psali jsme:

Problém Pirátů. Ivane, když už musíš... Šest let staré špinavé prádlo. Je v tom muž, který lhal o Zemanově rakovině

,,Lidi ožralí pivem? Stydím se za ně." Poradce Pirátů. Znáte ho, ale ne úplně

Koudelka (Trikolóra): Boj o ombudsmana a porody

Demence, debilita, k*kotiny. Piráti a jejich kámoši se řežou mezi sebou. I Kocábová přiložila