Tento osvědčený model, jak si „vyrobit“ voliče, už Evropa v minulosti zažila. Většina západoevropských a zejména socialistických vlád řešila nedlouho po 2. světové válce, jak se udržet dále u moci a vyhrávat volby, když se téma válečných hrůz pomalu vyčerpalo. Evropské vlády začaly samy lákat africké a blízkovýchodní obyvatele do svých zemí, aby jim pomohli s obnovou válkou zničeného hospodářství. Předpokládaly totiž, že z vděčnosti je tito imigranti budou podporovat, což se i po určitou dobu dělo. Jak projevují svoji „vděčnost“ potomci těchto imigrantů dnes, můžeme sledovat každým dnem ve zprávách.
Nicméně pro prosazení svých obchodních a mocenských zájmů v Evropě, tento model určitým skupinám vyhovuje. Prosperující a soběstačná Evropská unie založena na suverénních demokratických státech, byla od počátku noční můrou pro korporátní zájmy Američanů. EU by totiž mohla, alespoň hospodářsky, zastínit ve světě USA. Proto americké tajné služby začaly ve velkém špehovat evropské politiky a nepochybně ovlivňovat bruselskou politiku ve svůj prospěch. To znamená, odebrat rozhodovací mechanismy národním státům a soustředit je mezi nikým nevolené úředníky EU, které bude snadnější infiltrovat a ovlivňovat. Tuto taktiku ovšem odhalili mnozí občané evropských států, jistě i za přispění zveřejněných tajných informací serverem WikiLeaks. Své prozření dali najevo nejen v loňských volbách do EP, kdy začali volit do evropských struktur politiky, kteří se začali těmto snahám alespoň trochu bránit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV