Tak se jmenoval neúspěšný a také tajně vyjednávaný pokus z roku 1998. Po obrovské vlně nevole veřejnosti, byla tato smlouva smetena.

Vzhledem k tomu, že předmětná dohoda vzniká v bruselském zákulisí a všichni zúčastnění si dávají velký pozor, aby na veřejnost její návrh neprosáknul, je ostražitost namístě. Obavy také vzbuzuje fakt, že s příchodem Obamovi administrativy a po jeho historicky nejdražší prezidentské volební kampani, vzrostl významně vliv nadnárodních korporací a byznysu vůbec, na vládu a legislativu v USA. Ve hře totiž není nic menšího, než jsou zájmy právě těchto korporací.

TTIP je deklarována jako obchodní dohoda. Doposud bylo smyslem takovýchto dohod, odstraňovat tarifní překážky (cla, kvóty apod.) ve vzájemném obchodu. Jenže tato dohoda v zájmu nadnárodního kapitálu, oslabuje tzv. netarifní překážky, to znamená například hygienické standardy ochrany lidského zdraví, zaměstnaneckých práv apod. To vše bude odstraněno ve prospěch nadnárodních predátorů. Nedávno zveřejněná část dohody Ustanovení pro urovnávání sporů mezi investory a státy (ISDS) znamená, že korporace budou moci žalovat vlády kvůli zákonným normám, které by mohly mít vliv na výši jejich zisků. To je obrovské nebezpečí, které může mít dalekosáhlé následky. Nebezpečí spočívá i v abnormální ochraně investic, kdy např. už pouhé povolení průzkumu těžby (zlato, břidličné plyny)a následné její nepovolení, by mohlo mít devastující účinek na státní rozpočet dotčeného státu, ve formě náhrad ušlého zisku.