Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dnes stojíme před důležitou volbou, volbou, která je prvním ústavním krokem k ustavení Poslanecké sněmovny i ke vzniku nové vlády. Rozhodujeme o tom, kdo bude tváří a symbolem českého parlamentu, instituce, která má spojovat, ne rozdělovat. A právě proto jsem jednoznačně přesvědčen, že Tomio Okamura by se neměl stát předsedou Poslanecké sněmovny. Předseda Sněmovny není jen řídící schůze, je to reprezentant české demokracie doma i v zahraničí, člověk, který má hájit ústavní pořádek, důstojnost parlamentu a respekt mezi politickými stranami. A v tom je zásadní problém.

Pan Tomio Okamura opakovaně prokázal, že staví na rozdělování společnosti. Místo hledání společné řeči útočí na menšiny, válečné uprchlíky, neziskové organizace či média. To není politika konsenzu, to je politika konfliktu. A předseda Sněmovny by měl být nadstranický, ne bojovník s každým, kdo má jiný názor. Funkce předsedy Sněmovny vyžaduje respekt k institucím demokratického státu. Ten, kdo ji zastává, má být garantem ústavnosti, ne jejím popíračem.

Pan Okamura však opakovaně relativizoval základní principy demokracie, od nezávislosti médií až po naše mezinárodní závazky. Takový přístup je v přímém rozporu s rolí, kterou by měl předseda parlamentu zastávat. Předseda Poslanecké sněmovny je třetím nejvyšším ústavním činitelem této země a má být reprezentantem České republiky v zahraničí. Když v této roli bude člověk, který prosazuje vystoupení z Evropské unie a dokonce i z NATO, staneme se nedůvěryhodným partnerem a slabým spojencem. To nesmíme dopustit.