Jenom bych to vrátil na to margo zdravotnictví a toho globálnějšího pohledu, jak tady mluvil předřečník kolega Seďa o tom, co se dělá nebo nedělá, co by se mělo, nemělo, o té efektivitě. Podívejte se na jedno globální číslo o efektivitě. V celé Evropě je to tak, že většina peněz ve zdravotnictví plyne do ambulantní sféry, protože z logiky věci každý pochopí, že v té ambulanci je to levnější než ve špitále. Prostě když něco vyléčíte v ambulanci, tu angínu, tak to prostě nestojí tolik peněz jako v nemocnici. A tuto logiku samozřejmě západní Evropa nebo vyspělý svět uplatňuje, a proto většina prostředků vybraných ze zdravotního pojištění plyne do ambulancí. Ne tak v České republice, jak by řekl náš pan tajemník - ó nikoliv! U nás je to právě naopak. A odpovězte si na to, proč to tak asi je? Proč tedy u nás ty věci nedokážeme vyléčit v ambulancích? A my je dokážeme vyléčit! Já jsem doktor, ty kolegy znám. A proč to všechno cpeme do špitálu? No protože to je daleko větší byznys!

A uvědomte si, co se vyvinulo za těch 25 let, kdy já jsem účastník toho systému 30 let a pamatuji si, kdy ještě pojišťovny nebyly. A tady hlavní problém je cena naší práce! Máme skvělé zdravotnictví, ale proč? Protože doktoři a sestřičky to dělají za suché z nosu! Proboha, když se podíváte na jakýkoli úkon v německém sazebníku, tak první největší částka je cena práce toho lékaře, zdravotníka. U nás je tomu právě naopak. U nás jsou jehly a nitě dražší než práce neurochirurga, který je v tom ceníku až úplně na konci. A to je ten zásadní problém! Takže se ty prachy cpou to materiálu a na tom se udělal ten byznys. Na tom se 25 let vyvíjí to, že jsou tady firmy, teď pozavírali polovinu těch Hospimedů a nevím, jak se jmenovaly, B. Braun, co tam byly s tím Rathem, ti manažeři všichni dostali pět a půl roku nebo kolik, protože to je to gros. Tam se ztrácejí ty obrovské sumy, protože my v těch špitálech nebo v těch ambulancích už prostě jsme až na konci řetězu a taháme vždycky za ten kratší konec provazu.