Tento čas by však měl být pro nás všechny i dobou ztišení a rozjímání. Právě tato předvánoční doba může být pro každého z nás příležitostí zavzpomínat na své blízké a na naše potřebné. Je smutné, že i v naší relativně bohaté společnosti se najde stále velké množství opuštěných lidí, převážně seniorů, kteří tráví tento slavnostní čas v absolutní samotě, zapomnění a mnohdy i v chudobě. Možná je tato doba tou nejlepší, k přehodnocení našich priorit.

Opravdu musíme tak nemalé prostředky posílat do oblastí, kde je mnohdy rozkradou zkorumpovaní vládci a úplatní úředníci? Nebylo by vhodnější více přemýšlet o svých potřebných, kterých má ve svém okolí každý z nás jistě více než dost? Vedle seniorů to mohou být i matky samoživitelky, které v mnohých případech opravdu nemohou svým potomkům dopřát bohaté a požehnané Vánoce prostě proto, že se jim na takové nedostává prostředků...

Je jasné, že vánoční pohoda není jen o hojnosti darů, ale především o lásce a možnosti být s těmi, kteří jsou nám nejbližší... Přesto vysněný dárek dokáže dětskou duši opravdu dokonale projasnit a vděčnost Ježíškovi pak nezná mezí. Je opravdu tak složité rozzářit takovéto dětské oči? Pokud jsme ochotni vynakládat tak nemalé prostředky na různé pochybné „neziskovky“ a jejich mnohdy diskutabilní projekty, pak bychom měli být určitě schopni alespoň jednou za rok projasnit duše nejmenších potřebných a našich pozapomenutých opuštěných seniorů.