„Do nákupu jsme spojili spotřebu stovky škol, domovů pro seniory, nemocnic v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Dačicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích a Táboře, ale třeba i hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích. U elektřiny jsme tak soustředili poptávku přesahující 36 tisíc megawatthodin a u zemního plynu téměř 60 tisíc megawatthodin (MWh). Tak velké objemy měly samozřejmě vliv na zájem dodavatelů energií a tedy i celkový pokles cen elektřiny a zemního plynu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jaromír Slíva.

Největším úspěchem bylo snížení ceny silové elektřiny proti současné úrovni o 35,6 procenta. Průměrná jednotková cena těchto dodávek se tak dostala ve vysokém i nízkém napětí pod hranici 1 000 Kč/MWh. „Úsporu jsme nakonec realizovali i u zemního plynu, který po loňské intervenci České národní banky skokově zdražil o zhruba 10 procent. My jsme se však přiblížili hranici 700 Kč/MWh, což je méně než naše loňská cena v maloodběru o 6,4 procenta a u velkoodběru o jedno procento,“ upřesnil Slíva.

Burzovní nákup je podle náměstka Slívy moderní formou realizace veřejné zakázky, která se poměrně rychle stává standardem ve státní i veřejné správě. Zajímavý je zejména svojí administrativní nenáročností, protože není nutné vypracovávat zadávací dokumentace a smlouvy s dodavatelem vygeneruje burza, rychlostí realizace a flexibilitou, kdy lze počkat na pokles cen a teprve poté nakoupit. Vzhledem k tomu, že burzovní obchod je nejtransparentnějším způsobem nákupu komodit a nelze jej nijak zpochybnit, odpadá i odvolávání neúspěšných soutěžících, které tak protahuje jiné formy výběrových řízení.