Jirsa (ODS): Co (ne)obsahuje senátní návrh zákona o NP Šumava?

13. 4. 2014 11:35

Skupina dvaceti senátorů předložila v Senátu Parlamentu České republiky návrh zákona o Šumavě. Návrh zákona jsme nepsali jako podepsaní senátoři nikdo, ale osvojili jsme si návrh, který vypracovali odborníci z MŽP za vedení ministra Podivínského (KDU-­ČSL).

Jirsa (ODS): Co (ne)obsahuje senátní návrh zákona o NP Šumava?
Foto: ods.cz
Popisek: Senátor za ODS Tomáš Jirsa
reklama

Samozřejmě, autoři zákona vycházeli z návrhu ministra Chalupy (ODS) a pozměňovacího návrhu Plzeňského kraje (ČSSD). S návrhem zákona vyslovily souhlas šumavské obce a zřejmě nikdy jsme nebyli tak blízko přijetí zákona o Národním parku Šumava.

Návrh zákona stanovuje jasná a čitelná pravidla pro všechny, tedy stanovuje to, co Šumavě 23 let chybí. V minulosti jsme opakovaně viděli, jak se z vůle ředitele nebo se změnou ministra měnila péče o šumavskou přírodu z roku na rok. Dokonce docházelo ke změně péče o lesy i několikrát do roka. Na jaře to bylo území bezzásahové, na podzim zásahové, další jaro zase bezzásahové. Jednou se udělovala pokuta za nezpracování kůrovcových stromů, podruhé se udělovala pokuta za asanaci kůrovcových stromů na stejných plochách. Pravidla je potřeba nastavit přesně a stejně tak zonaci.

Zonace musí vázat na způsob péče a musí být součástí zákona, aby si ji zase ministři a ředitelé nemohli měnit, jak se jim zlíbí. Například v roce 2007 ministr Bursík obešel zonaci svým ministerským "rozhodnutím". Tehdejší ředitel Krejčí se dokonce platným Plánem péče vůbec neřídil a legislativa mu to umožnila.

To nejsou pravidla, ale chaos. Návrh zákona je tedy jakousi pojistkou před další lidovou tvořivostí ministrů ŽP a ředitelů NP.

135 ostrůvků končí

Nejčastější kritika k návrhu ze strany nevládních organizací směřuje k malým výměrám tzv. bezzásahovosti či divočiny. Na základě dohody vedení parku s obcemi, Radou parku a oběma kraji návrh zákona o 100 procent zvětšuje první zóny a zceluje rozdrobenou 1. zónu ze 135 ostrůvků na 35 ostrovů. Z dnešních 13 procent zvětšuje návrh zákona první zónu na 26 procent a má jasný výhled na 35 procent se souhlasem obcí. To vše jsou úspěchy současného vedení NPŠ vtělené do zákona.

Připomeňme, že NP Bavorský les, který je aktivisty Šumavě dáván za vzor, má v bezzásahovém režimu 13 000 hektarů a NP Šumava má již nyní, po domluvě s obcemi, v tomto režimu 15 100 hektarů, tj. o 2 tisíce hektarů více než Bavoráci. Zákon také neumožňuje masivní těžbu, poplatkový lov zvěře či privatizaci pozemků, jak jeho odpůrci někdy tvrdí.

Je potřeba neustále připomínat, že za "ekologického" ředitele Krejčího a ministra Bursíka se těžilo nejvíce v historii NPŠ a udělaly se největší holiny. Bezhlavé prosazování "divočiny" či "bezzásahovosti" či "zakládání nových pralesů", jak to aktivisté nazývají, vedlo k tomu, že je dnes v NPŠ dvacet tisíc hektarů zdevastovaného či suchého lesa, odkud se i tetřev musel vystěhovat. Toho se chceme zákonem vyvarovat. Za ředitele Krejčího se také lily do lesa tisíce litrů chemie, zatímco současné vedení je první, které chemii v NPŠ zcela zakázalo. Za všech ředitelů se v Národním parku střílí cca 700 kusů jelení zvěře ročně. Jde o každoroční cílené snižování stavů, kdy zaměstnanci parku (nejde o poplatkové lovy) nahrazují neexistenci přirozených predátorů, vlků a medvědů.

Obviňování, že zákon umožňuje "vyvádění a privatizaci pozemků v NPŠ" je opět nesmysl. Hnutí Duha a další aktivisté deset let obviňovali politiky, starosty a lesníky, že chtějí na Šumavě kácet a zbohatnout na dřevě.

Když se prokázalo, že se nejvíce a masivně kácelo za ministra Bursíka a ředitele Krejčího, aktivisté změnili rétoriku a napadají politiky a starosty, že chtějí vyvádět a privatizovat pozemky. Veřejnost již neslyší na kácení, tak to aktivisté zkoušejí s pozemky.

Ekoaktivistům se prostě zákon o Šumavě nehodí, protože se jasných pravidel bojí. Už by se pak nemohli zviditelňovat na uměle vytvářených kauzách, které vznikají díky nejednoznačnosti pravidel. A proto jsme v Senátu předložili návrh zákona o Šumavě.

Zákon také neumožňuje masivní těžbu, poplatkový lov zvěře či privatizaci pozemků, jak jeho odpůrci někdy tvrdí. Je potřeba neustále připomínat, že za "ekologického" ředitele Krejčího a ministra Bursíka se těžilo nejvíce v historii Národního parku Šumava a udělaly se největší holiny.

Ing. Tomáš Jirsa, MBA.
senátor PČR
krajský zastupitel
starosta
místopředseda regionálního sdružení
předseda oblastního sdružení

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: ODS
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Virus dal mezičas plně se věnovat rodinám. Jsou základem národního státu

13:21 Kobza (SPD): Virus dal mezičas plně se věnovat rodinám. Jsou základem národního státu

Na nějakou dobu se rodiče učí s dětmi namísto školy, jsou terčem jejich pubertálních výjevů a výlevů…