Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážení tři ministři a jedna paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Já přicházím s prosbou a žádostí, aby Poslanecká sněmovna zařadila na jednání této schůze také bod - aktuální informace vlády o pomoci firmám a živnostníkům.

Vede mě k tomu mnoho důvodů a především podnětů od občanů. Já jsem si je tady vzal s sebou, (ukazuje písemné materiály) mám tady několik stovek konkrétních příběhů, kteří lidé píšou na e-mail, na sociálních sítích a líčí, v jakých obtížných situacích jsou, a kde případně ještě na ně vláda pozapomněla.

Já samozřejmě kvituji a vítám a děkuji za ta opatření, která se již podařilo zrealizovat, ale je tady velké množství lidí, několik statisíců rodin, domácností lidí, kteří donedávna řádně pracovali, platili své daně, ale prostě v tento okamžik jsou v situaci, kdy nemají prakticky žádné příjmy.

Dovolím si tady také pro podporu naléhavosti tohoto bodu některé tyto příběhy stručně zmínit. Zjišťuje se, jaká je realita, co se týče živnostníků, píše jeden pisatel. Bohužel vláda úplně smetla jednu skupinu, které koronakrize dost zasáhla. Byli jedni z prvních, kteří museli zavřít ze dne na den své provozovny verdiktem vlády, nemají nárok na nic. Jsou to OSVČ na vedlejší činnost s pouze částečným příjmem z HPP, úvazek 0,2, 0,4 či 0,5. Paní Schillerová se k nám vyjádřila, že si pravidelně k HPP přivyděláváme, což není pravda. OSVČ nás živí z více, než 60 %. Je to náš denní chleba, naše živobytí. Jsem jednou z nich, mám úvazek na 0,4 HPP a OSVČ se živím. Platím dva nájmy z provozovny a mám další výdaje. Příjem z HPP, který mám na zkrácený úvazek, ani nepokryje výdaje za OSVČ. Vláda nás nyní odsoudila na dva a půl měsíce bez příjmu. A v březnu jsem ještě doplácela zdravotní. Takže ho mám dvakrát placené. A ve výsledku nemám nárok na nic? Živíme rodiny, děti a tak dále, píše pisatelka z Vysočiny.