Nařízení GDPR vstoupilo v účinnost letos v květnu a od té doby se mu musely všechny subjekty veřejného i soukromého sektoru přizpůsobit. „Nejvíce polemik a emocí vyvolalo to, že ministerstvo vnitra pro veřejný sektor požadovalo astronomické pokuty až do výše 10 milionů korun. To vyvolalo vlnu otázek u mnoha firem a institucí, jednotlivců a online služeb, které zpracovávají data uživatelů. Otázky vyvstaly i mnohým vedoucím úředníkům, včetně starostů měst a obcí Kraje Vysočina,“ upozornil v úvodu přednášky senátor Bradáč.
Iniciátorům bojujícím za změnu šlo především o snížení sankcí pro veřejný a podnikatelský sektor nad rámec GDPR. Proběhla rovněž petice za nulové sankce. Jedni z prvních ji podepsali právě zástupci KDU-ČSL z řad starostů, senátorů a poslanců. Proti likvidačním sankcím dle GDPR se mimo jiné postavil i Senát. Ten by měl celé téma projednávat 19. prosince, uvedl senátor.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
