Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, mí předřečníci mi do značné míry usnadnili situaci, protože tady poměrně přehledně uvedli důvody, pro které se domníváme, že tento zákon by neměl platit od vítězného února 2016. My jsme se domnívali, že by neměl platit vůbec, ale rozhodně to není připraveno tak, aby to mohlo úspěšně od 25. února fungovat. Já vás nechci v adventním čase zdržovat tím, že tady budu opakovat vše, co jsem říkal k tomuto návrhu zákona, když jsme ho projednávali. Vysoké sankce, naprosto nevyvážená mocenská pozice ze strany státu vůči podnikatelům a naprosto kratší konec provazu ze strany podnikatelů vůči státu, ať už se jedná o sankce, ať už se jedná o lhůty, ať už se jedná o práva či povinnosti či ať už se jedná o uvalení odpovědnosti za nějaký proces, který nemohou ovlivnit. Např. jste schválili, že podnikatel odpovídá za doručení kontrolního hlášení, nikoli za odeslání.

Jak to může ovlivnit ten proces? Zatímco stát samozřejmě plní svoji povinnost v okamžiku odeslání, nikoliv v okamžiku doručení. To je jenom takový malý příklad té naprosto nesmyslně nevyvážené pozice. A to všechno jsem tu říkal, moji kolegové také, a přes všechny tyhle argumenty, které obsahují argumenty Hospodářské komory, Asociace malých a středních podnikatelů, Komory daňových poradců, troufnu si říci, že jste byli hluší a slepí anebo jste měli nějaké jiné priority než tyto argumenty a tento zákon se stal platnou součástí právního řádu.

Nicméně během toho roku, kdy jsme takhle argumentovali marně, se přece jenom stalo několik věcí, které stojí za úvahu a za varování, zda by měl skutečně ten zákon vstoupit v účinnost ve stanoveném datu. Jedná se především o diskusi o možném zneužití dat. Já si troufnu tvrdit, která dnes má finanční správa k dispozici kolem DPH, jsou dostatečná po legislativních změnách, kterých se dosáhlo v letech 2010 až 2012 a které také trošku zvýšily administrativní náročnost, ale naprosto nepatrně. A těch dat je tolik, že je pro finanční správu složité zpracovat je plošně. Může se v nich orientovat pouze selektivně. Bude-li jich mít stokrát více, což v případě kontrolního hlášení nastane, pak je naprosto vyloučené, aby je zpracovávala plošně. Opravdu dojde jenom k selektivnímu výběru a na konci je realizace té hrozby, na kterou jsme upozorňovali, a to je zneužití dat.

A během toho roku pan ministr financí sám několikrát osobně veřejně prokázal, že zneužívá již ta data, která jsou teď k dispozici. Uvedu malý příklad. Pan ministr - a je to dohledatelné - zde na mikrofon několikrát prohlásil při diskusi o elektronické evidenci tržeb, že Vietnamci neplatí daně. Jako bývalý ministr financí dobře vím, že je možné, aby ministr financí konstatoval, že k velkým daňovým únikům dochází v těch či oněch sektorech, že k velkým daňovým únikům dochází v oblasti stavebnictví nebo pohostinství. Ale neexistuje mechanismus, jak legálně se dostat k placení či neplacení daní z hlediska národnosti. Jediným mechanismem je, že prostě pan ministr někomu zadal úkol, aby mu projel všechny lidi s vietnamským jménem a podal mu tuto informaci, což už je informace, na kterou nemá právo, a pokud ji vyžádal, tak ty informace zneužil. A vyjádření, že Vietnamci neplatí daně je stoprocentní důkaz, který provedl ministr financí sám na sobě, že zneužívá již dnes existující data finanční správy.

Očekávám již jenom, kdy se dozvím nebo kdy nás pan ministr veřejně seznámí se svým názorem, který v kuloárech občas rád opakuje, že Židi neplatí daně.