Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte dvě poznámky. Za prvé bych rád nasvítil rozdíl mezi virtuální realitou parlamentní diskuse a realitou zeleného stromu života. Pan zpravodaj Opálka tady v dojemném příběhu zdůraznil rozdíl toho houslisty a traktoristy, kteří oba dva přijdou o malíček a jejich další kariéra je samozřejmě velmi rozdílná. Faktem to je dojemný příběh té virtuální parlamentní diskuse. Zelený strom života je takový, že zatímco ten houslista se na traktoristu rekvalifikuje poměrně snadno, ten traktorista na houslistu už mnohem hůře, přičemž traktorista objektivně má vyšší výplatu než ten houslista. Tak to je ten skutečný život.

Druhá věc je, že novela zákona o úrazovém pojištění je takový evergreen parlamentních diskusí, kdy každá vláda - tedy i já se hlásím ke své spoluzodpovědnosti - čas od času předstupuje před Poslaneckou sněmovnu a říká: My nevíme, co s tím. Prosím nechte nás to odložit, my něco vymyslíme...

Nevymyslí nic. Pak zase přijde a potom zase navrhne něco odložit. Protože to skutečné řešení, to skutečné řešení, které tady existuje, které má svoji paralelu např. v povinném havarijním pojištění automobilů, to skutečné řešení vyžaduje jistou politickou odvahu, zejména říct České pojišťovně a Kooperativě: Už dost!