Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jménem poslaneckého klubu TOP 09 navrhl jako první bod dnešního jednání zařadit včera neprojednaný bod, a sice Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, sněmovní tisk 123.

Dovolte mi stručné odůvodnění. Já jsem měl včera velmi dobrý pocit z toho, jak nám šla práce od ruky, schválili jsme si prodloužení jednacího dne až do 21 hodin. A jednotlivé velmi důležité mezinárodní smlouvy jsme schvalovali jak na běžícím pásu až na ten poslední bod. Prostě co čerchmant nechtěl, v tu chvíli došlo k situaci, že si jeden poslanecký klub z jistě relevantních důvodů musel vzít přestávku a přestávka trvala až do 21 hodin. Já se domnívám, že je nesmírně důležité neprotahovat situaci, kdy budeme tuto již podepsanou smlouvu ratifikovat a moci ji předložit panu prezidentovi, protože se jedná o záležitost mimořádného významu a mimořádně důležitou.

Já chápu pocity některých z vás, kteří mají problém s jakýmkoliv mezinárodním právním aktem se zemí, s jejímž uznáním nesouhlasili. Mám pro to jisté pochopení. Já jsem člen vlády, já jsem byl členem vlády, která Kosova uznala, přesto, myslím, že to není tajemství, jsem ve vládě hlasoval proti uznání Kosova, neboť jsem to jednak nepokládal úplně za fér vůči zemi, se kterou máme dlouholeté přátelské vztahy, to je Srbsko, jednak jsem to nepokládal ani za fér vzhledem k evropským tradicím, protože to místo je prolité krví křesťanských rytířů, kteří tam po staletí bránili toto území proti půlměsíci a krváceli za kříž, a pak jsme to prostě jedním rozhodnutím půlměsíci odevzdali. S tím jsem opravdu měl a svým způsobem dodneška mám problém.