Dámy a pánové,

asi tady odleva doprava se všichni shodneme na tom, že předseda vlády, který žádá o důvěru Poslaneckou sněmovnu, by neměl být usvědčený lhář. To bohužel ale není tento případ. Již v minulém volebním období, kdy veřejnost, noviny, nakonec i Poslanecká sněmovna řešila problém Čapího hnízda, se ukázalo, že pan předseda vlády Andrej Babiš, tenkrát ještě ministr financí, lhal. Lhal zcela vědomě. Obelhával veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.

Dnešní den je pro mě do značné míry úlevný, když mě pan ministr financí oslovil s osočením, že jsem opilý, že jsem zloděj a že díky mně umírali lidé na padácích. Ve všech těchto případech se jedná o pomluvu, kde samozřejmě důkazní břemeno musí nést ten, kdo tu pomluvu vysloví. Já ve všech těchto třech případech mám důkazy, kdy mohu říct, že to prostě nebyla pravda, nebo že to není pravda, a že se tedy jedná o usvědčeného lháře. Ale to bude civilně právní spor mezi mnou a panem předsedou vlády. K té omluvě bude přinucen. Nemůže to skončit jinak, protože ty důkazy držím v ruce. A tady nejde o jednoho Kalouska.

Nicméně o důvěru vás žádá i člověk, který křivě přísahal na zdraví svých vlastních dětí. Vy opravdu jste schopni věřit někomu, kdo vědomě lhal a říkal při tom, při zdraví svých dětí vám přísahám, že to byla pravda? Neexistuje cyničtější výrok z mého pohledu otce i dědečka. To jenom, aby bylo zcela jasno, komu chcete, nebo nechcete vyslovit důvěru. To z osobního hlediska.