Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ještě předtím, než navážu na svůj diskuzní příspěvek, dovolte mi, abych sdělil svůj názor, že Sněmovna svým předcházejícím hlasováním flagrantně porušila zákon o jednacím řádu. Dokázal bych pochopit, kdyby si Sněmovna odhlasovala ukončení diskuze a dokázal bych pochopit, kdyby Sněmovna odhlasovala zkrácení diskuze. Nicméně odebrat slovo celé řadě lidí, kteří možná ještě chtějí diskutovat, popřípadě neumožnit, neumožnit, předsedům klubů, aby sdělili stanovisko klubů před hlasováním, to se domnívám, že je rozhodnutí, o kterém budeme velmi vážně diskutovat. A je docela možné, že se na něm sejdeme u Ústavního soudu. Ale je to prostě vaše rozhodnutí. Jenom chci, abyste slyšeli, že jsem přesvědčen, že byl porušen zákon. To stanovisko samozřejmě nemůže nikdo z nás dát autoritativně. To bude muset kdyžtak dát Ústavní soud.

Dovolte mi teď, abych se vás pokusil přesvědčit a pokusil se vás získat pro podporu několika pozměňovacích návrhů, o kterých budeme hlasovat v rámci tohoto zákona. Začal bych pozměňovacím návrhem paní Věry Kovářové. Věra Kovářová oproti vládními návrhu navrhuje ve svém pozměňovacím návrhu - (Silný hluk v sále.)

Věra Kovářová ve svém návrhu navrhuje, aby zdanění technických rezerv pojišťoven se týkalo pouze neživotního pojištění, ale aby se netýkalo pojištění životního. Není totiž pravda časté tvrzení, které slyšíme, že životní pojištění bylo regulováno zdaněním rezerv a že bylo prolobováno pozměňovacím návrhem někdejšího poslance Suchánka. Životní pojištění nikdy nebylo regulováno technickým zdaněním rezerv. Ano, bylo regulováno neživotní pojištění, životní pojištění nikoliv.

Přijetím pozměňovacího návrhu paní poslankyně Kovářové vrátíme vlastně právní stav do období před přijetím pozměňovacího návrhu pana poslance Suchánka do období, které tady bylo vždy a zabráníme znárodnění části výnosů životních pojistek. Upozorňuji, že jich je pět a půl milionu, že se to týká pěti a půl milionu lidí. A to nemluvím o pravděpodobném zdražení v budoucnu uzavíraných životních pojistek. Je to produkt podporovaný státem, je to produkt, který stát podporuje, aby se lidé zaopatřili pro případ zranění, úmrtí, popřípadě, aby sloužil jako dodatečný příjem ke stáří. A pokud tento produkt státem podporovaný chcete ve svém výnosu částečně znárodnit, je to absurdní a jde to proti smyslu vládní politiky a podpoře odpovědnosti každého za jeho vlastní život.

Není rovněž pravda to, co také často zaznívá od zástupců Ministerstva financí, že postupujeme tímto vládním návrhem podle směrnice Solvency II. Solvency II určuje všem členským zemím povinná minima technických rezerv, nicméně nemluví nic o tom, že by měl stát fiskálním způsobem působit na to, aby se ty rezervy netvořily větší. O tom tam není ani slovo. Naopak je samozřejmě zájmem každého státu a každého regulátora, aby ty rezervy byly větší, než ve směrnici stanovené Solvency II. A dovolte, abych na podporu svého tvrzení z této směrnice několik článků citoval.