Státní kasa je vyprázdněná. Elektrikář Stanjura v roli správce státních financí za této situace vysílá nekompromisní signál adresovaný především státním zaměstnancům pracujících za almužnu rovnající se úrovni minimální mzdy. Navýšení mzdových tarifů se nekoná, žadoňte jako doposud o vymoženosti kapitalismu – sociální dávky.

Fiala se svou družinou tak úspěšně pokračuje ve své asociální politice namířené proti většině občanů české republiky. Na jedné straně cinknutá valorizace penzí ve znamení trvalého okradení seniorů, ještě donedávna největší inflace České republiky v rámci zemí EU, nejdražší nájmy a bydlení, ceny energií, mobilních a datových služeb. Ve výčtu Fialovy drahoty a „úspěchů“ můžeme pokračovat dále. Na druhé straně nábor různých Foltýnů, jehož slovník předčí hovory ve 4. cenové skupině, posilování ministerstva, kterému vévodí muž se šifrovaným telefonem, mající monitorovat slovní projevy půlmilionového davu dezolátů a proruských švábů snažících se o rozklad kvetoucího demokratického a právního státu, či vládní poradci dávající knížecí rady, mezi kterými prim hraje Štěpán Křeček.