Dámy a pánové, ještě jednou dnes. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Jsem toho živým důkazem, protože často vystupuji s faktickými poznámkami a teď jsem se přihlásil normálně do rozpravy.
Tento zákon je podle mého názoru velice průlomový a já bych se přidal k těm, pakliže tady ještě nějací takoví budou, kteří tento názor nechtějí rozporovat jenom proto, že je nepřipravený, že přináší spoustu problémů, že přináší možnosti zneužití, já bych se rád vyjádřil proti korespondenční volbě jako takové. Podle mého názoru hlasovat mají lidé, kteří v té zemi žijí. Moje teta, která žije v Austrálii a už zde 20 let nebyla, když tady bude vládnout Pol Pot nebo Michálek, tak je jí to úplně jedno, nijak se jí to nedotkne, půjde s pejskem do buše, prostě nemá právo hlasovat, přestože je česká občanka a narodila se tady. Stejně jako já, kdybych se narodil v Karviné, ale už 46 let žil v Praze, ani jednou jsem tam nejel, nemám mít právo korespondenčně hlasovat do karvinského zastupitelstva třeba o tom, že se město srovná s dolem se zemí. Čili to je jedna velice důležitá věc.
Druhá věc, na kterou bych rád upozornil, je velká demokratičnost našich voleb. Vezměte si země v Africe či jinde, kde sčítání hlasů trvá týden, dva, všichni kandidáti už se osočují z podvodů, a vezměte si ten rozdíl v České republice, kde přesto, že jsou tady různé názory a nenávisti, tak je sečteno za tři hodiny, vítězové jásají, poražení se tváří kysele, lid promluvil. Představa, že budou dva tři týdny sčítat hlasy, je velice nebezpečná.
Třetí bod. Naše demokracie je také založena na svázání s místem. Každý z vás volí, kouká se, jak to dopadlo u vás v okrsku, kde to zná. Ty volby tam dopadnou pokaždé takřka stejně. V Praze na Ořechovce volí pravici, někde támhle zrovna v té Karviné spíše levicové strany, volby dopadají podobně. Kdyby to najednou dopadlo jinak, lidem je to podezřelé, přepočítají se hlasovací lístky atd. Vzpomeňte si na tu situaci v Rakousku, kde kandidát, kterého bych třeba volil já, vyhrál úplně všude v výjimkou Vídně a korespondenčních hlasů. Jak se tento pocit cítí? Vítězí demokracie, nebo prohrává? Takové to usnadňování - velice se bojím salámové metody. Teď umožníme korespondenční hlasování pro zahraničí, pak to uzpůsobíme pro lidi tady doma, aby k té volbě nemuseli chodit. Pak přijdou naši mladí kolegové, že je to nemoderní, ať je to přes nějakou aplikaci v počítačové hře atd. atd. atd., ale demokracie znamená někam jít. Ve starém Římě se řadili za svého zvoleného kandidáta. To je vyjádření snahy. Není cílem, aby hlasovalo co nejvíc lidí. Je cílem, aby hlasovali ti, kteří chtějí a něco pro to musí udělat.
Čili to jsou zhruba věci, které považuji za strašlivě důležité, a takové ty věci, jako že při každých volbách je v televizi, že někdo někde Romům dává stovku za hlas. Teď je to velice problematické, televize natáčí. Jak toho člověka zjistit, jestli za tou plentou skutečně hlasoval to, co chtěli, a aby si nešel pro tu pětistovku sedmkrát, nebo co jim slibují, ale představte si ty koresponďáky, jak tyhle všechny věci budou strašně snadné.
Čili to jsou asi hlavní věci, které jsou skutečně filozofické, proti kterým já jsem zásadně proti tradici a znevažování voleb, tak jak je známe. Čili podpořím jak přepracování, tak zamítnutí. Doufám, že i u nás v klubu nás bude víc. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
