Náš vzdělávací systém takto vyrábí budoucí nezaměstnané. Rodiče i žáci by si měli uvědomit, že gymnázia jsou určena jen pro nejnadanější, kteří mají v úmyslu pokračovat studiem na prestiÅ ¾ní vysoké škole. Ostatní by měli přijmout fakt, že trh práce si dnes žádá úplně jiné obory - strojírenské, potravinářské, nedostává se však ani zručných řemeslníků.

Samozřejmě v prvé řadě by na potřeby našeho trhu práce měl reagovat stát, ale i kraj jako zřizovatel. Jenže vzpomeňme, jaké bouře nevole u rodičů vzbuzují snahy slučovat, či dokonce rušit některé nadbytečné kapacity právě na středních školách.

Stát tuto tristní situaci chce řešit "politicky korektně". Plánuje zavést jednotné přijímačky. K čemu ale tento systém bude, když ministerstvo nestanoví minimální úroveň obtížnosti pro maturitní obory? Bude to opět ředitel, kte rý bude moci ještě o 20% snížit už beztak nízkou laťku, až dosáhne kýženého - vezme takřka každého.

A nic se nezmění! Naopak ředitel, který se bude chovat zodpovědně, pak bude mít obtíže obhájit, proč nenaplnil třídy. Kamenem úrazu je jednoduše skutečnost, že rodič je také volič. A pokud si naši rodiče neuvědomí, co opravdu potřebují jejich děti, ale i náš pracovní trh, nehneme se z místa.  

Autor je ředitel MŠ a ZŠ Malšice kandidát na senátora.